Chybělo málo, aby se
modrotisk dostal mezi
zaniklá či zanikající řemesla. Barvení
indigovou modří bylo v Evropě zavedeno spolu s barvířskou rostlinou indigo cestovateli nizozemské
Východoindické společnosti ve druhé polovině 17. století. V 18. a 19. století šlo o běžnou a rozšířenou techniku, většina barvířských
manufaktur ale neustála tlak
industrializace.
Hlavní zásluhy na udržení
tradic proto mají zejména
malé rodinné dílny, které provozuje někdy až sedmá generace
modrotiskařů. Každý člen rodiny se podílí na každém kroku výroby, jako
rodinné stříbro pak uchovávají
staré návody, receptury i ručně vyráběné matrice. Modrotisk totiž zdaleka nespočívá jen v tisku směsi odolné vůči barvivům na látku před jejím probarvením, práce často zahrnuje i přípravu jednotlivých surovin, spřádání příze, tkaní, tisk a barvení i konečnou úpravu. Třeba šití doplňků, jimiž si zkrášlujete interiér nebo si je rádi oblékáte.
Modrotiskové dílny v Olešnici a Strážnici
Kdo
modrotisku rozumí, ten pozná, ze které dílny určitý kousek pochází. Platí to i pro
dvě dílny v České republice.
Modrotiskovou dílnu ve
Strážnici založila v roce 1906
rodina Jochových, ještě o sto let starší pak je
Modrotisková dílna rodiny Danzingerových v
Olešnici. Do obou se můžete podívat celý rok a kromě dílen lze prohlédnout i koupit vystavené modrotiskové oblečení, doplňky, suvenýry i metráž. Obě dílny ovšem jdou s dobou, takže samozřejmostí jsou
e-shopy.
Možná se vám bude zdát, že
modrotisk z obou dílen je stejný, ale není tomu tak: na
ručně vyrobených blocích starých až 300 let najdete vedle univerzálních ornamentů nebo křesťanských motivů vzory inspirované konkrétním
regionem, jeho flórou a faunou či místní kulturou.
Tradice, které přesáhly hranice regionu i státu
Ještě lépe to je vidět při porovnání výrobků z našich dílen s dílnami
v Rakousku, Německu, Maďarsku a na
Slovensku. Kromě
modrotiskových dílen (které objevíte například v německém
Coswigu anebo v maďarské obci
Bácsalmás) můžete modrotisk obdivovat i u našich sousedů na Slovensku.
Peter Trnka oživil v nově založené dílně v obci
Ivanka pri Dunaji rodinnou tradici v páté generaci a
Matej Rabada obnovuje a designově rozvíjí modrotisk aneb modrotlač v
Párnici na Oravě.
Modrotiskové dílny ze zemí spojených zápisem
modrotisku do
UNESCO mají společnou stránku na Facebooku, zajímavým cílem pro milovníky modrotisku a cestování může být také
maďarské město Pápa. Zdejší
Muzeum hraběte Károly Esterházyho / Gróf Esterházy Károly Múzeum umožňuje nahlédnout jak do historie modrotisku, tak do každodenního života
barokní aristokracie. Technologii modrého barvení do Maďarska přenesla rodina
Klugeových v 18. století ze saského Sorau (dnes Żary, Polsko). Rodina se v Pápě usadila v roce 1786 a jejich dílna fungovala sedm generací, až do znárodnění v roce 1956.
Pápa je považovaná za maďarské centrum modrotisku a muzeum mapuje jeho kompletní historii do nejmenších detailů.
Textilní techniky chráněné UNESCO
Z bezmála 700 položek na
Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO je vedle modrotisku zapsáno několik desítek textilních technik. Namátkou jde o tradiční textilní techniky žen z etnické skupiny Li v provincii
Hainan v Číně, řemeslné zpracování brokátu Nanjing Yunjin a textilií obsahujících jemné materiály jako hedvábí, zlato a příze z pavího peří anebo rozmanité tkalcovské techniky ze všech koutů světa. Velké pozornosti se těší
tradiční umění tkaní koberců, kde se zápisu dočkal například Ázerbájdžán či Turkmenistán. Na seznamu jsou zapsány též
alençonské jehlové krajky z Francie, paličkované krajky ze Slovinska,
krajkářství v Chorvatsku a na Kypru nebo různé techniky
vyšívání. Třeba se po jejich boku někdy objeví i
české krajky a krajkářství.
Tradice bez hranic
Lidové tradice jsou dokonalou ukázkou
provázanosti kulturních kořenů národů a zemí z celého světa. Zejména v posledních letech se o zápis na
seznam nehmotných památek UNESCO často uchází
více států najednou. Zřejmě rekordní je počet zemí, sdílejících tradiční umění
sokolnictví; vedle Česka jde o třiadvacet dalších států. Podobně početný je zápis znalostí, dovedností a postupů arabské
kaligrafie (16 států),
pěstování datlových palem (14 států), rituálů a ceremonií provázejících
začátek nového roku (12 států) či umění
suchého zdění (8 států). Sedm zemí sdílí soubor dovedností, znalostí, rituálů, symbolů a tradic týkajících se plodin a sklizně, přípravy i konzumace
středomořské stravy, pět zemí se radovalo ze společného zápisu severské tradice stavby
klinkerových lodí a čtyři země dosáhly společného zápisu pro
podávání arabské kávy. Obsáhlejší je i seznam zemí, usilujících o
zápis vorařství do UNESCO: nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.
Kde také najdete modrotisk?
- Modrotisk zdobí také první české tenisky Adidas limitované kolekce Footshop x Adidas Blueprinting. Ve spolupráci s německým sportovním gigantem je připravil český prodejce tenisek a streetového oblečení Footshop, látka se připravovala v dílně Mateje Rabady na Slovensku.
- Z modrotisku bylo vyrobeno oblečení pro české sportovce na slavnostní zahájení letních olympijských her v Tokiu 2021. Návrhářka Zuzana Osako spojila prvky české lidové tradice a japonské techniky barvení indigem, látky pro kolekci vyrobila rodinná dílna Danzingerů.
- Dekor modrotisku se dá najít i na porcelánu, domácích potřebách, ponožkách či prádle: zkrátka fantazii se meze nekladou.