Okolo Třeboně a jihočeských rybníků
Jižní Čechy jsou svérázným krajem na folklorní tradice bohaté a nechybí samozřejmě ani spousta lidových písní. Jedním z fenoménů jižních Čech je rybníkářství – proslavené jihočeské rybníky se dostaly i do mnoha písniček. Jedna z nich posluchače informuje o tom, že „
když se ten Tálinskej rybník nahání, dosahá voděnka k samýmu kraji“. Rybník hledejte v obci Tálín mezi
Pískem a
Protivínem, jedná se o chovný rybník s rozlohou 52 ha. Vede okolo něj žlutá značka z Tálínu do Selibova.
Pamatujete na děvčata, co hrála kostky „
na tom Bošileckým mostku“? Ten skutečně existuje a nejdete ho u Bošileckého rybníka u
Veselí nad Lužnicí. Rybník se také využívá k chovu ryb a svým hospodářům se pravidelně odměňuje
vysokými výlovy kaprů. Nad odtokem z Bošileckého rybníka u obce Bošilec stojí onen slavný
mostek. Samotný rybník je velmi starý, v písemných pramenech se uvádí rok
založení 1355.
Jestli se okolo
Třeboně pasou koně můžete zjistit na stejnojmenné
cyklotrase č. 112 „
Okolo Třeboně“. Vede z Masarykova náměstí okolo
Světa a Opatovického rybníka k vlakové zastávce Majdalena a k rozcestníku Kosky, dále lesem k rybníkům Kukla, Nový a Starý Kanclíř do Lutové a přes Stříbřec do Nové Hlíny a zpět do
Třeboně. V nohách budete mít 39 km.
Spousta písniček pochází také od
řeky Blanice – stačí si vzpomenout na písničky „
Kdyby byl Bavorov co jsou Vodňany“ či „
Na Břehu Blanice stojí Maletice“. Všemi těmito místy vede cyklotrasa 125 Blanice, která projíždí jak
Bavorovem,
Vodňany,
Protivín, Myšenec tak i Maletice. Nakonec vás zavede do
Písku, odkud pochází také řada písní. Vzpomeňme na „
Tou Píseckou branou“ či „
Když jsem já šel tou Putimskou branou“. Putimskou bránu byste ale dnes hledali marně, byla zbourána již v roce 1836.
Další „místopisné“ písničky vzpomínají na
Tábor, ke kterému běží liška či cestička jako mlat. Patrioty z
Českých Budějovic potěší píseň „
K Budějicům cesta“ a další oblíbená jihočeská písnička se zmiňuje, že „
Ty křenovský luka, sou v dolině“ – jedná se o Křenov u obce Kájov na
Českokrumlovsku.
Do Beskyd, Javorníků i Hradišťa
Východní Morava je doslova protkána sítí známých lidovek, které zaznívají, jak je v kraji zvykem, u cimbálu. Jednou z nejhranějších je oblíbená „
Když sem šel, z Hradišťa“, myšleno je samozřejmě
Uherské Hradiště. Tam také začíná
Uherskohradišťská vinařská stezka, na které si můžeme známou píseň zanotovat. Zajímavé je, že
původně lidová píseň různých podob byla upravena do
dnešní verze v roce
1962 kontráš cimbálové muziky Kunovjan Antonín Bartoš.
Také další notoricky známá písnička nás zavede do města, tentokrát do
Rožnova pod Radhoštěm, kde „
Rožnovské hodiny smutně bijú“. Ptáte se, které to jsou? Prozradíme, že se jedná o
kostel Všech svatých nedaleko Masarykova náměstí. V době vzniku této starobylé písně tvořily jádro města dřevěné domky a jediným místem, kde stála zděná stavba s hodinami byl tento kostel.
Z
Rožnova to máme už jen kousek na hřebeny okolních
hor. Kdo by neznal písničku „
Beskyde, Beskyde“? Vrchol tohoto jména, tedy
Beskyd (892 m) se nachází na červené hřebenovce z Tanečnice na Ptáčnici. Dostanete se k němu i z
Karolinky po žluté značce.
Z Beskydu se dá pokračovat k dalším místům z lidovek, a to do srdce
Javorníků. Nutno zmínit také nedaleký
Vsetín, o kterém se zpívá, že „
na Vsetíně tam je lúka, seče ju syneček bez klobúka“, pak se však již dostáváme na
Javorníky, kde se dozvíme, že „
pres Javorníčky štyry cestičky“. Samotný
Javorník je třeba hledat již ve
Vizovické vrchovině. Tady ovšem podle lidové písničky
Javorník, Javorník vede jen jeden „chodník“.
O něco vzdálená je
Velká Javořina v
Bílých Karpatech. Ačkoli se tam můžeme dnes vydat bez obav třeba z
Květné, v lidové písni varuje děvče svého milého slovy „
nechoď, Janíčko, pres Javorinu, strojá sa na ťa, srdénko moje, že ťa zabijú“.
Další písně se zaměřují na města a vesničky v kraji, známá je píseň „
Okolo Frýdku cestička“, Ej od
Buchlova“ a určitě znáte také tu o synkovi z
Polanky a dcerce z
Lidečka. Výjimku tvoří písnička „
Pod kopcem Hostýnem“, která informuje o tom, že se pod svatou horou nachází „hospoda malovaná“.
K Hodonínu, Břeclavi a Kyjovu
Cimbál neopustíme ani na
Jižní Moravě. Tady se vše točí většinou okolo vína, což dokazuje například písňový povzdech „Aj, Bože, rozbože, co robit mám, vinohrady uschly, vína nemám“ či veselejší popěvek „
Na pavlovskej dolině, túži šohaj po víně“. Ale přeci jen existují písničky na jiné téma. Asi nejznámější z nich je „
V Hodoníně za vojáčka“, která je podle badatelů velmi stará a její kořeny mohou sahat až k
roku 900. Slovo „gulička“ prý označuje hrot šípu (z všeslovanského slova „gul“) a holení hlavy by mohlo odkazovat k historické události, kdy si Velkomoravané najali
bojovníky z Uher,
oholili jim hlavy a společně pak vytáhli proti Bavorům „ze severní strany Dunaje“. Tomuto tvrzení by odpovídalo i to, že první jezdecká kasárna vznikla v
Hodoníně až v 19. století (kdy bylo mimochodem oholení hlavy považováno za nemyslitelnou potupu).
Velké množství písniček se zmiňuje o
Břeclavi, dozvíme se, že „
Za Breclavú teče voda čistá“, „
Za Starú Breclavú děvečka zalamuje ruky“, „
Na breclavskej pile, stojá koně šimlé“, „
V tej břeclavskej hospodě stojí varta“ a
břeclavská kasárna je „malovaná“. Pozornosti našich předků neunikl ani
Lanžhot, o kterém se zpívá, že „
Za Lanžhotem v poli, studánečka vody, studená je“. Na pěkný výlet v této oblasti můžete vyrazit k
oboře Soutok. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka
Dyje, východní pak vytváří řeka
Morava.
Nedaleká
Pálava je také opěvována v mnoha písních. Zanotovat si zde můžete například „
Ej, nad Pálavú, vyšla hvězdička“, „
Pálavské vršky, už sa bělajú“ anebo „
Od Pálavy krahulíček doletěl“. Na výlet doporučujeme
Naučnou stezku Děvín, která vás dovede i k zřícenině
hradu Děvičky. Jestliže se chystáte na fotografování ve všech ročních období krásného
Moravského Toskánska, třeba vám padne do noty píseň „
Už sem obešel Svatobořice, aj Mistřín, aj Mistřín“ či „
Od Kyjova k Mistřínu cestičku dobře znám“.
Za dudáky do Domažlic
Od jihomoravského cimbálu se teď přesuneme do podhůří
Českého lesa, kde jsou doma dudy. Hitem této oblasti je známá lidovka o líné novomanželce „
Žádnyj neví, co sou Domažlice“ anebo písnička zasvěcená zdejšímu malebnému
kostelíčku sv. Vavřince, kterému místní přezdívají láskyplně Vavřineček a toto označení se mihne i v písničce „
Ha ty svatyj Vavřinečku“. Na Veselou horu, kde
Vavřineček stojí, si můžete udělat výlet buď přímo z
Domažlic po zelené značce od vlakové zastávky, anebo obce Stráž, která je zároveň vesnickou památkovou rezervací.
Po stopách bitvy u Hradce Králové
Hrůza válečného
konfliktu z roku 1866, kdy došlo k rozhodující bitvě mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím v Prusko-rakouské válce, přežila v písních dodnes. I když asi v jiné formě, než bychom čekali – k tragické události našich dějin se totiž vážou hned
dva prostonárodní popěvky: prvním z nich je „
Když jsme táhli k Jaroměři“, druhou pak reprezentuje Kanonýr Jabůrek, jehož nejslušnější část na začátku posluchače informuje, že „
Tam u Královýho Hradce, lítaly koule prudce“. Nesmíme zapomenout ani na dosud oblíbený vojenský pochod „
Okolo Hradce“.
Připomeňme i písničku „
Náchodský zámeček“, která pojednává o odvedení chlapce na vojnu. Na začátku 18. století se konaly
povinné, nedobrovolné odvody – úřady předepsaly obcím, kolik mládenců mají dodat k vojsku. Rychtář si pak často vyhlédl chlapce, zpravidla z řad chudých rodin, a pomocí vojáků je násilím odváděli do mnoholeté vojny. Konec tomu udělala až Marie Terezie roku 1751, kdy bylo nařízeno získávat vojáky dobrovolně a „jen“ na 10 let.
Milovníkům historie můžeme doporučit
naučnou stezku Les Svíb, která vás navrátí do temných časů Rakousko-Pruské války.
Střední Čechy na Mayrovce, Vltavě i Labi
Na závěr připomeneme světově proslulou polku „
Škoda lásky“, kterou složil slavný zbraslavský kapelník Jaromír Vejvoda. Na Zbraslavském náměstí má
kapelník Vejvoda a jeho „středočeská“ polka
pamětní desku. Přímo pod ní se nachází
hostinec stejného jména, kde vám bude zaručeně chutnat pravá česká klasika. Na výběr jsou jak hotovky, tak i minutky a k tomu dobře ošetřené pivo.