Současnou podobu dostal zámek na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d'Este, následník rakouského trůnu. Vypravte se na půvabné místo nedaleko Prahy, kde žil tento vášnivý lovec. Podívat se můžete do mnoha krásných expozic i nádherné zahrady a parku.
Původně hrad ze 13. století založený po vzoru francouzských kastelů je dnes zámkem neodmyslitelně spojeným se svým posledním šlechtickým majitelem
Františkem Ferdinandem d’Este. Arcivévoda František Ferdinand nechal zámek upravit do pseudohistorického romantického hradního stylu. Na těchto úpravách se podílel český architekt
Josef Mocker, později i vídeňský architekt
Max Fabiani, zahradníci
Karl Mössmer z Vídně a
Karel Rozínek z
Prahy.
V rámci prohlídkových okruhů uvidíte
reprezentační a hostinské pokoje, sbírku zbraní a
loveckých trofejí i
soukromé pokoje Františka Ferdinanda, které byly vytvářeny se snahou o co největší autenticitu na základě studia archivních materiálů, soupisů mobiliářů a hlavně souboru fotografií císařského fotografa R. Brunera – Dvořáka.
Lovecká trasa
Zajímavá je Lovecká trasa, která propojuje tři prohlídkové okruhy a nabízí i něco navíc – třeba tajné schodiště ve věži spojující pracovny někdejšího majitele zámku Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu, rozené Chotkové, nebo takzvanou prachovnici s balkonem a výhledem na severní křídlo zámku. Dále na trase uvidíte lovecké chodby s trofejemi, zbrojnici, Kamzičí a Parůžkový pokoj, knihovny, kuřácký salon nebo střelnice s akustickými a pohyblivými terči.
Muzeum sv. Jiří na Konopišti
Na zámku je přístupné také unikátní muzeum sv. Jiří v bývalé barokní oranžerii. Během čtvrt století nashromáždil soubor dřevořezeb, obrazů a rozmanitých artefaktů uměleckého řemesla z období od 15. do počátku 20. století, vztahujících se ke kultu svatého Jiří, v této sběratelské vášni soupeřil s britským králem Eduardem VII., který byl rovněž zasvěceným sběratelem obrazů a soch statečného drakobijce.
Herna a střelnice
Dalším zajímavým okruhem je Herna s kuriózní střelnicí, která byla zřízena roku 1900 na místě velké konírny na nádvoří zámku. Je složena z několika částí – z pohyblivých automatických terčů, které jsou kombinovány s akustickým hlášením zásahu, části pro ostrou střelbu z malorážky a kuželníku. Díky arcivévodově náruživé zálibě pro střelbu a kuriozity se dochovala naprosto unikátní památka, která nemá obdobu na žádném objektu v Čechách.
Skleníky a zámecký park Konopiště
Skleníky pro vzácné teplomilné rostliny byly zbudovány Františkem Ferdinandem na místě bývalé barokní zahrady, na ploše 1200 m
2.
Hraběnka Žofie měla ve velké oblibě
žlutou růži, která se stále pěstuje ve sklenících. Tu dostala kdysi paní hraběnka od anglického maršála Neela, a od té doby se jí říká „Maršálka“.
Na jižní terase zámku Konopiště je otevřena výstava
Pohádková země Vítězslavy Klimtové.
Za návštěvu stojí také
nádherný zámecký park, kterým prochází několik naučných stezek. Park na ploše 340 ha nechal vytvořit Arcivévoda František Ferdinand d'Este. Mimo domácích dřevin zde byly vysazeny i různé exotické druhy. Parkem vedou tři naučné stezky:
"Historie a příroda konopišťského zámeckého parku", přírodní zalesněnou částí zámeckého parku prochází
"Lesní stezka Ferdinanda d’Este" a poslední naučnou stezkou zámeckého parku je
stezka „
Pod stromy.“
Nacisty uloupený štít je zpět
Ve zbrojnici konopišťského zámku si návštěvníci mohou prohlédnout navrácený renesanční štít, který byl po druhé světové válce odcizen nacisty. Štít byl následně soukromým sběratelem darován v roce 1977 Muzeu umění ve Filadelfii, kde ho v roce 2016 náhodou objevil český historik, a zasloužil se tak o jeho navrácení na své původní místo.
Cestování bez bariér
Při návštěvě
1. okruhu Salony jižního křídla zámku lze pro výstup po schodišti využít schodolez Liftkar PT Universal 160. Upozorňujeme, že z technických důvodů lze
na 1 prohlídku vyvézt max. 3 vozíčky (baterie se musejí dobíjet). WC – bezbariérový přístup halou před prodejnou vstupenek. Dále je možné navštívit
Růžovou zahradu, střelnici a Muzeum sv. Jiří.
Co se natáčelo na zámku Konopiště
Zámek Konopiště je oblíbeným místem filmařů. Diváci jej poznají v pohádkách Pyšná princezna a Jak se budí princezny, Kouzelný měšec, Z pekla štěstí nebo pohádkovém seriálu O ztracené lásce. Zahrál si také ve filmech Jára Cimrman ležící spící, Jáchyme, hoď ho do stroje!, V tomhle zámku straší, šéfe! a dokonce i v kriminálním seriálu Chobotnice. Objevuje se na chvilku také v seriálu Já, Mattoni.
Medvědinec na Konopišti se bude rušit
K atraktivní tradici patřil na Konopišti chov medvědů v zámeckém příkopu. Medvědi se zde chovali již od dob Františka Ferdinanda d’Este. Domovem jim byl vysoký příkop před postranní vstupní branou. Předposlední medvěd Kazimír zemřel ve věku 24 let, v únoru 2011. Medvědí výběh ale znovu ožil a 10. května 2011 sem dorazil medvěd Jirka ze Zlínské zoologické zahrady. V souvislosti s avizovaným ukončením chovu medvědů v zámeckých příkopech do roku 2030, které Národní památkový ústav oficiálně zveřejnil v červnu 2024, bylo potřeba pro medvěda najít nový domov. Navíc Zoo Zlín, které je stále vlastníkem medvěda požaduje, jeho rychlé umístění do Ostravy. Ještě v roce 2024 by měl být do Zoo Ostrava přemístěn. Tam bude mít k dispozici nadstandardní výběh o rozloze 1 hektaru, který patří mezi největší a nejlepší výběhy medvědů ve světových zoo, i možnost se v budoucnu zapojit do chovu a reprodukce. Čeká zde na něj také starší medvědí kamarád.
Z historie Konopiště
Konopiště
založil nedaleko svého rodového sídla
Benešova kolem roku
1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, čtyřmi bránami a padacím mostem. Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na
275 let do rukou Šternberků. V 17.–19. století se pak v držení Konopiště vystřídala celá řada vlivných šlechtických rodů: např. Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé hoře na krátkou dobu Albrecht z Valdštejna, Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby,
Lobkovicové a další.
V roce
1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců
František Ferdinand d´Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Na ploše bývalé barokní zahrady založil
Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jako dědictví po svých italských předcích i vlastní sběratelskou činností. Zámek se do dnešní doby
zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné.