V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.
Podnětem pro výstavbu přehrady Pastviny byly katastrofální povodně v povodí Orlice v letech 1840, 1846, 1862 a 1888. Projekt vypracovalo vodohospodářské oddělení Zemského výboru v Praze v letech 1926-1928. Převážná část stavební části vodního díla byla zadána firmě Ing. Miroslav Pažout, dodávku železných konstrukcí zajišťovaly firmy ČKD Praha, Škodovy závody Plzeň, Křižík Praha a výstavbu obloukového železobetonového mostu přes přehradní nádrž firma Ing. . J. V. Velflík v Praze. Výstavba proběhla v letech 1933 – 1938. Je to poslední vystavěná zděná hráz v České republice.
Účelem vodního díla je
- částečná ochrana území pod přehradou před účinky povodní
- využití odtoků z nádrže k výrobě elektrické energie ve špičkové vodní elektrárně
- zajištění minimálního zůstatkového průtoku v Divoké Orlici pod nádrží
- další využití ve smyslu obecného užívání vody (rekreace, vodní sporty, sportovní rybolov apod.)
Jedná se o gravitační, obloukovou zděnou přehradní hráz z lomového kamene, která je umístěna u údolí Divoké Orlice u skalního výchozu Hastrmanice nad Nekoří. Výška koruny hráze nad základovou spárou je 31,3 m, šířka v koruně činí 6,5 m a šířka úrovni základů 29,6 m. Celková délka koruny hráze je 192,7 m. Pro převádění průtoků pod hráz slouží dvě spodní výpusti. Nehrazený korunový přeliv má šest polí a je umístěn při levém břehu. Přehradní nádrž má celkový objem 10 823 tis. m3.
Vodní elektrárna pracuje ve špičkovém režimu a je umístěna při pravém břehu pod přehradní hrází. Elektrárna je vybavena jednou vertikální Francisovou turbínou, která má při max. hltnosti 12 m3/s instalovaný výkon 3 MW. Pro zachycení průtoků ze špičkové vodní elektrárny a jejich rovnoměrnému vypouštění slouží vyrovnávací nádrž Pastviny II. s přehradní hrází umístěnou 1077 m pod hlavní hrází. Její výstavba proběhla v letech 1937 – 1938. Jedná se o přímou, gravitační zděnou hráz s délkou v koruně 39,3 m a výškou nad základovou spárou 9,6 m. Tato hráz je vybavena jednou základovou výpustí a hrazeným korunovým přelivem o dvou polích. K hrázi Pastviny II. je připojena průběžná vodní elektrárna vybavená jednou Kaplanovou turbínou, která má při hltnosti 5 m3/s instalovaný výkon 217 kW.
Pastviny a koupání
Na březích vodní nádrže stojí množství chat i chatových osad, především v létě pak doslova žijí místní autokempy, penziony a tábořiště. Vodní nádrž Pastviny je návštěvníky prioritně využívána ke koupání a provozování řady nejrůznějších vodních sportů. Kamenitý přístup do vody prudce klesá, a tak je přehrada vhodná především pro plavce. Povoleno je vodní lyžování a podmínky pro potápění jsou prý ideální. Na přehradě můžete i rybařit, ale nejlépe brzy ráno nebo večer, protože přes den je tu k lovení ryb dost velký ruch. Vypůjčit si můžete také lodičku a velkou atrakcí jsou šlapadla s klouzačkou.