Zrekonstruovaná hradišťská jezuitská kolej je sídlem Slováckého centra kultury a tradic, ve kterém se nachází Uprkova s unikátní sbírkou obrazů Nadace Moravské Slovácko.
Základem jedinečné stálé expozice tohoto významného českého umělce se stala u nás
nejrozsáhlejší sbírka Uprkových děl, kterou vybudoval známý uherskohradišťský podnikatel a sběratel Zdeněk Zemek v úzké spolupráci s Petrem Vašátem, podnikatelem, sběratelem a zakladatelem Galerie Joži Uprky, která vznikla již předtím v roce 1995 v Praze a měla velký podíl na propagaci Uprkova díla jak u nás, tak v zahraničí.
Podstatnou část vystavených obrazů v Galerii Joži Uprky v Uherském Hradišti představují
vybraná díla ze sbírkového fondu Nadace Moravské Slovácko (Galerie Joži Uprky), doplněná o zápůjčky z
Narodní galerie v Praze a některých dalších státních galerií. V expozici najdete rovněž
plastiky umělcova mladšího bratra, známého sochaře
Franty Úprky. Na prostorných chodbách expozice jsou v chronologickém uspořádání prezentovány ve velkých formátech autentické
fotografie ze života Joži Uprky.
Joža Uprka se objevil na scéně českého výtvarného života v 90. letech 19. století jako jedna z nejvýraznějších a nejosobitějších malířských individualit. Narodil se
25. října 1861 v Kněždubě u Strážnice, v malebném kraji
Moravského Slovácka. Byl s tímto koutem naší země lidsky i umělecky natolik bytostně spjat, že se mu stal až do konce života trvalým a nevyčerpatelným zdrojem malířských inspirací. Znal důvěrně zdejší
přírodu a krajinu,
život lidu, jeho práci,
tradice,
zvyky,
slavnosti, písně a lidové kroje typické pro jednotlivé oblasti Slovácka. Ve svém díle se však nechal inspirovat i atmosférou lidového prostředí blízkého Slovenska.
Idea stát se malířem svého lidu vyrůstala bezprostředně z Uprkova původu a jeho umění bylo od samého počátku zaměřeno výhradně na
zobrazování života, který měl tehdy ve slováckých vesnicích ještě všechny rysy původního folkloru. Jeho tvorba se však neuzavírala do úzce vymezených zájmů folkloristy. Byl především umělcem, který hledal
nové možnosti malířské orientace oproštěné od akademických pouček minulosti. Proto zůstane zapsán v historii českého výtvarného umění jako malíř, který otevíral cestu
novodobému realismu a svým osobitým pojetím vztahu mezi barvou a světlem se přiklonil v českém malířství jako jeden z prvních k estetice impresionismu.