Podivín: stopy křesťanské i židovské komunity
Dominantou města je původně
románský kostel sv. Petra a Pavla s novogotickou věží. Pramen vody chrání bývalá křtící
kaple Cyrilka s kryptou a studnou, v centru města rovněž stojí
radnice, barokní mariánské sousoší a
fara. Zajímavou památkou je podivínský
židovský hřbitov přibližně s tisícovkou náhrobků a
originálně řešenou obřadní síní. Zdejší židovskou komunitu připomíná
expozice v břeclavské synagoze, kde je vystavena tóra z Podivína.
Kdo najde habánský poklad?
Díky toleranci k různým vírám a vyznáním se
jižní Morava stala útočištěm
lidí katolického i evangelického vyznání, jednoty bratrské i
novokřtěnců. Takzvaní habáni se v Podivíně na panství Lichtenštejnů usadili koncem dvacátých let 16. století, ze země byli vyhoštěni roku 1622. V opuštěných dvorech tehdy nechali veškerý majetek, dobytek, obilí, zařízení i nářadí. S jejich odchodem zmizela i
legenda o habánském pokladu, dodnes ukrytém kdesi v hlubokých sklepeních a tajných skrýších.
Cesta k Janohradu, Minaretu a dalším památkám UNESCO
Z Podivína vede cesta přes bývalou Dolní židovskou čtvrť a Rybáře k lužním lesům a
přírodnímu parku Niva Dyje, na který navazuje
Lednicko-valtický areál, památka UNESCO. Z Podivína míří několik cyklotras k Ladenskému mostu a dál přes řeku do
Lednice a k
Janovu hradu, romantické napodobenině zříceniny rytířského hradu.
Vyhlídkové lodě od něj plují po
Zámecké Dyji k
Minaretu a k
zámku Lednice, pokračovat můžete pěšky na procházku
lednickým zámeckým parkem.