Lidový betlém z Krkonoš, který koncem 19. století začal stavět pro svou rodinu pan Jan Vrána v Jablonci nad Jizerou. Bohužel při nehodě s dýmkou jeho značná část shořela.
V díle pokračoval jeho syn Karel a původně se stavěl celý advent, tehdy pořád ještě doma. V současnosti obsahuje na
tři desítky původních postaviček - jesličky a svatá rodina jsou novější, dodány vnučkou Ludmilou. Původní jsou však zvířata a desítka domů včetně kulisy. Kostelu jej
zapůjčili pravnučky autora, Květka a Veronika.
Deset cenných
původních oltářů ve formě mramorové menzy s vyřezávanými akantovými rámy obrazů bylo vysvěceno roku 1713 a vzácně se dochovalo. Ikonograficky významné jsou
olejomalby řádových světců sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois, jimž se zjevuje
anděl s křesťanskými otroky, které mají vykoupit z
tureckého otroctví. Další oltář je zasvěcen španělskému trinitáři sv. Michaelu de Sanctis, zobrazenému se Spasitelem, jemuž se klaní a ukazuje na své srdce (zemřel 1624). Třetí oltář sv.
Anny Samotřetí je zasvěcen svaté rodině stejně jako oltář sv. Josefa. Oltář sv. Jana Křtitele zobrazuje Křest Kristův. Neméně významná je ve dřevě řezaná a polychromovaná
socha Krista Trpitele z téže doby.
Kazatelna z roku
1770 představuje zajímavou řezbářskou práci pozdního baroka.
Možnost prohlídky betléma
24.12. 13:30 - 16:30
25.12. 08:30 - 12:00
26.12. 10:00 - 12:00
31.12. 14:00 - 16:00
1.1. 10:00 - 12:00
8.1. 08:30 - 11:30
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel i sousední klášterní budova (směrem k Lazarské ulici) byly postaveny v letech 1708–1713 na místě dvou obytných domů na základě projektu Octavia Broggia a pod vedením stavitelů
Kryštofa Dientzenhofera a
Jana Jiřího Aichbauera mladšího. Donátorem celé stavby byl
nejvyšší mincmistr království českého a mecenáš umění, baron Jan Ignác Putz z Adlersthurmu s manželkou Terezií.
Roku 1783 byl klášter trinitářů zrušen a kostel také uzavřen, věřící si však vymohli jeho otevření a roku 1784 sem byla přenesena fara od tehdy zrušeného
kostela sv. Martina ve zdi. Odtamtud pocházejí také
gotické dveře do sakristie, pobíjené železnými pásky. Od února roku 2006 kostel slouží jako farní pro slovenskou řeckokatolickou farnost v Praze.
Některé
obrazy a sochy byly v letech
1777–1780 vyměněny a kostel v duchu dobové zbožnosti vymalován malířem Antonínem Schlachterem, přemaloval jej malíř König. Fresky utrpěly zejména havarijním stavem střechy a statickým poškozením (popraskáním) kleneb v době
uzavření kostela pro výstavbu metra v 80. letech 20. století, několikrát byly neodborně obnoveny a restaurovány. V téže době bylo celé zařízení kostela
demontováno a vystěhováno do Emauz.
Návaznost na dopravu
metro B, stanice Národní třída
tramvaj, zastávka Lazarská