Květnovské hudební slavnosti 2024

Pátý ročník festivalu se uskuteční opět poslední prodloužený srpnový víkend za účasti českých a zahraničních umělců specializujících se na dobové nástroje a historickou interpretaci. Historické varhany, které jsou poslední dva roky centrálním tématem obce, se staly inspirací k letošnímu festivalu. Krušnohorské varhany totiž stály na počátku hvězdné kariéry Georga Friedricha Händela. „Traduje se, že Zachow Händela učil varhanní hře na malém, šestirejstříkovém nástroji bez pedálu, který v 17. století postavil v halleské Marktkirche krušnohorský varhanář Georg Reichel. Zvuk Reichelových varhan se do Händelovy paměti zřejmě vryl nesmazatelně: jejich dispozice je téměř totožná s dispozicí jak nástroje, který si nechal postavit v Anglii pro sebe, tak toho, který navrhl pro svého přítele, autora libreta Mesiáše Charlese Jennense,“ zmiňuje Michaela Freemanová ve svém článku z roku 2009 („Ohňostroj života a díla Georga Friedricha Händela“ v časopise Harmonie). Slavné Müthelovy varhany v Rize zase renovoval stejný varhanář, Kristian Wegscheider, jako varhany v Blatně, které před nedávnem obec zakoupila, a nyní čekají na dokončení rekonstrukce a návrat na své původní místo.
Letos tedy zavane do Blatna severní vítr a přinese tvorbu dvou hudebníků, kteří se narodili a získali vzdělání v Německu, ale jejich životní osudy odvedla severní hvězda daleko od domova, Georga Friedricha Händela do Londýna a Johanna Gottfrieda Müthela do Rigy. Podíváme se na ně očima jejich současníků, ať už to byli jejich přátelé nebo nepřátelé. Oba byli obdivováni a oslavováni, ale byli také podezříváni ze spolků s temnými silami. Se severočeským městem Most i krušnohorským Blatnem svět Händela a Müthela propojí magický nástroj, jehož zvuk je spojován spíše s vroucností jihu – viola d’amore, neboli milostná viola. V Čechách byl tento nástroj na konci 18. století velmi oblíbený a jeho zvuk fascinoval řadu zdejších vynikajících houslařů i skladatelů.