Retrospekce malíře Mikuláše Medka patří k nejrozsáhlejším samostatným výstavám autora druhé poloviny dvacátého století, jakou kdy Národní galerie uspořádala. Probíhá souběžně ve Valdštejnské jízdárně, v Klášteře sv. Anežky České a ve Veletržním paláci. Má to své důvody vyplývající z výjimečného charakteru autorovy osobnosti, jeho mimořádného tvůrčího rozpětí a vlivu, jenž měl na českou společnost, a ohlasu, který jeho předčasně uzavřené dílo stále vyvolává. Přestože se Medkovi již po roce 1989 věnovala zvýšená pozornost, v mnohém ohledu zůstává veřejnosti, zejména mladším generacím, stále neznámým autorem. Hloubkou uměleckého výrazu, šíří výtvarného záběru, schopností zobecnit proměnlivé pocity své doby se řadí – a dnes to můžeme z odstupu mnoha let tvrdit – po bok nejvýznamnějších malířů české výtvarné scény 20. století.
Výstava Mikuláše Medka přesahuje rozměr pouhé hodnotící retrospektivy. Je nejen rozšířena o mnoho dosud nevystavených prací, pocházejících z autorovy pozůstalosti, o filmy, jež dosud nebyly nikdy prezentované (Klikový hřídel), o absolventský film Jiřího Šebelky Podobenství, ve kterém účinkoval Medek jako herec. Do výstavy byly rovněž zahrnuty práce autorů, kteří jej ovlivnili a s jejichž tvorbou se vyrovnával, jako Toyen, Salvador Dalí a Karel Teige, či o práce generačních vrstevníků, s nimiž se přátelil a se kterými společně na přelomu 50. a 60. let vystavoval, jako Zbyněk Sekal, Josef Istler, Jan Koblasa, Robert Piesen či Vladimír Boudník. Připomenuti jsou i hudební skladatelé, kteří se s Medkem přátelili a složili i skladbu na motivy jeho obrazů (např. Ladislav Kupkovič a Rudolf Komorous).
Prostorové možnosti Národní galerie umožnily, aby se výstava konala současně ve třech objektech, jejichž ráz odpovídá prezentovaným dílům. Zatímco ve Valdštejnské jízdárně je představena v devíti tematických oddílech autonomní část Medkova malířského díla od jeho počátků až po vlastní závěr, v Klášteře sv. Anežky České budou vystavena díla se sakrální tematikou – Medkovy práce pro farnost v Jedovnicích (oltářní obrazy pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, kapli Božského srdce Páně v Kotvrdovicích a čtrnáct zastavení křížové cesty pro kostel sv. Josefa v Senetářově). Ve Veletržním paláci jsou pak umístěny rozměrné realizace pro Československé aerolinie (obraz pro kancelář ČSA v Damašku, nástěnná panó pro odbavovací halu ČSA v Košicích a tranzitní restauraci v nové budově Letiště Václava Havla v Praze).
Medek je prostřednictvím celého výstavního projektu prezentován jako vůdčí osobnost, která si vždy našla své místo v několika generačních seskupeních, ať šlo o okruh Karla Teigeho, jehož po předčasné smrti v roce 1951 zastoupil Vratislav Effenberger, či později Františka Šmejkala a Věry Linhartové. Medek šel vlastní cestou, před svými vykladači či následovníky byl o mnoho kroků napřed, jeho postoj byl natolik silný i jedinečný, že dokázal odolat nejrůznějším uměleckým a společenským tlakům doby. Je příkladem naprostého uchování si umělecké svobody, nezávislé na okolnostech, za nichž vlastní práce vzniká.
Koncepci projektu vytvořila pro NGP autorská dvojice Lenka Bydžovská a Karel Srp, kterým se podařilo postihnout Medkovu tvorbu v celé své šíři a poukázat na dosud opomíjené oblasti jeho zájmu. Díky úzké spolupráci s rodinou autora jsou na výstavě k vidění i méně známé kresby, fotografie a dokumenty z jeho pozůstalosti. Architektonického řešení výstavy se ujal Lukáš Machalický, pedagog pražské Akademie výtvarných umění, který jí vtiskl pojetí rozvíjející nové možnosti instalace. Grafické řešení a průvodce výstavou připravili Štěpán Malovec a Kristina Ambrozová, kteří dynamicky skloubili množství textových vstupů obohacujících členění výstavy ve Valdštejnské jízdárně.
Připraveny jsou vzdělávací programy pro dospělé, rodiny s dětmi a školy, které budou probíhat v prostorách všech tří zmiňovaných objektů, kde se výstava nachází. Návštěvníci se mohou těšit vedle komentovaných prohlídek a přednášek také na speciální hudební aranžmá, literární pásmo a taneční performance. Součástí výstavy ve Valdštejnské jízdárně je interaktivní studio určené pro další studium děl Mikuláše Medka i pro tvorbu, setkávání, diskuse a odpočinek. Bližší informace o všech programech naleznete na webu NGP.
U příležitosti výstavy vychází první publikace z nové ediční řady NGP Obrazy do kapsy věnovaná tvorbě Mikuláše Medka určená dětem i dospělým.
Mikuláš Medek (3. 11. 1926, Praha – 23. 8. 1974, Praha) během svého krátkého života vytvořil obsáhlé malířské dílo, které opsalo výrazný oblouk, začínající expresivními a kubizujícími prvotinami, vedoucí přes osobitý výklad surrealismu a existencialismu k projevu, označovanému jako informel, jímž se výrazně dotkl abstrakce, aby se opět vrátil k figuraci a rozvíjel vlastní filosofické pojetí obrazu jako „pohledu na pohled“, jenž mu umožnil vstřebat manýrismus a uplatnit svébytné architektonické tvarosloví v závěru svého díla. Medkova práce se od svých počátků na prahu čtyřicátých let až po svůj závěr na počátku let sedmdesátých vyvíjela v otevřených, prolínajících se a přesahujících cyklech, umožňujících nové interpretace starších tvarových postupů a námětů.