Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Středočeský kraj nebo navštivte
Společenské akce v celé ČR.
Expozice Putování za našimi světci nabídne zpomalení, zamyšlení i cestu k vlastní identitě ve zrychlené době. První projekt začíná právě ve Staré Boleslavi, která je nejvýznamnějším poutním místem u nás s proslulým reliéfem Panny Marie, považovaným za ochranný obraz země české – palladium.
I když po staletí přicházejí na slavnost Nanebevzetí Panny Marie poutníci do Staré Boleslavi, aby uctili Palladium země české, zdá se, jako by Češi nyní objevili v putování nový fenomén. Počty českých poutníků stoupají, což se promítlo i do účasti na loňských oslavách 1100. výročí smrti sv. Ludmily na Tetíně kam přišly tisíce lidí. Spolek SVATÁ LUDMILA proto navazuje na svou loňskou práci. V úterý 27. září otevře ve spolupráci se Středočeským krajem výstavu Putování za českými světci v ambitech baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Venkovní expozice představí na patnácti panelech čtyři nejvýznamnější české patrony související s počátky českého státu i zajímavá místa spojená s jejich osobnostmi. Výstava bude ve Staré Boleslavi k vidění do 20. listopadu 2022.
Pravá podoba sv. Prokopa i fotografie z prvního vystavení korunovačních klenotů
Výstavu doprovázejí poutavé fotografie Stanislava Boloňského. Návštěvníci uvidí především aktuální snímky poutních míst spojených se čtyřmi nejstaršími českými světci – sv. Ludmilou, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Prokopem. Výstava připomene, jak jejich pozemský život, tak uctívání po smrti. Mezi historické zajímavosti určitě patří reprodukce rytiny Loretánské kaple v Hájku u Červeného újezdu z roku 1689, nebo fotografie z výstavy Svatováclavské koruny a korunovačních klenotů z roku 1929. Tehdy byly poprvé vystaveny v samostatném československém státě při oslavách tisíciletí mučednické smrti sv. Václava. Zajímavý je také obraz sv. Prokopa nalezený v ruinách sázavského kláštera v roce 1638, označovaný jako světcova pravá podoba.
Fenomén poutnictví
21. století a události posledních let ukazují, že nikdy nebylo poutnictví aktuálnější. Historie poutních míst ve světě sahá až do doby antické, kdy se věřící odebírali do posvátných chrámů zasvěcených bohům s cílem vyžádat si jejich pozornost či přímluvu. U nás poutní tradice zapustila své kořeny ve středověku. Zpočátku se poutí účastnil jen panovník a jeho družina, případně církevní hodnostáři a vyšší šlechta. Již tou dobou byly významnými poutními místy středočeský Levý Hradec, Stará Boleslav, Tetín anebo Praha, tedy místa spojená s prvními českými světci – svatou Ludmilou a svatým Václavem. Vrcholné období gotiky (14. století) přineslo rozmach mariánské úcty a s ním související vznik celé řady lokálních poutních míst, jako je Svatá Hora u Příbrami, Hejnice, Filipov, Dobrá Voda u Nových Hradů a mnohé další.