Mimořádný fenomén orlickoústeckých malovaných betlémů představuje malá expozice, která zahrnuje vedle skutečně velkého – s šířkou 5,9 m – betlému vánočního také betlém tříkrálový a dva v Čechách velmi neobvyklé betlémy, tedy hromniční a postní zvaný též velikonoční.
V
Městském muzeu v Ústí nad Orlicí, které sídlí v překrásné Hernychově vile, najdete mimo jiné čtyřmetrový betlém Antonína Kellnera
(1853-1928). Je kombinovaný s vydařenou řezbou svitavského typu. Jeho protiváhou zůstává
ukázka figur Jardy Heraina rozpohybovaná mechanikou Kamila Andrese.
Zajímavým zvykem našich předků bylo v době adventu, kdy se připravovali na stavbu svého až několikametrového betlému,
poklepávat na bednu s uloženými malovanými postavičkami s pořekadlem "
pastýři vstávejte".
Ve vánočním betlému můžete obdivovat jak
kouzelnou vesnickou lidovou architekturu, tak i
objekty z "města". Nechybí ani několik vodních mlýnů, pila, rumpálová studna, ale třeba i kamenná kašna. Zapomínat nesmíme na
několik stovek postav, které představují prosté vesničany – zemědělce, ale i mnoho řemeslníků. V tříkrálovém betlému zaujmou vedle "tří mudrců" hlavně
cizokrajná zvířata, mezi kterými vidíme například slona, velblouda nebo žirafu. V postním betlému objevíte kromě Jidáše s měšcem například řadu vojáků.
Největší sbírka papírových betlémů
Oblast Orlickoústecka se
tvorbou papírových betlémů proslavila. Malují se zde dvě a čtvrt století. Místní malíři a tvůrci betlémů využívali velmi dostupný materiál. Díky textilní výrobě a průmyslu ve městě a okolí totiž
měli k dispozici dostatek obalového papíru, ve kterém se transportovaly žoky bavlny. Později ale stačilo jen slepit noty a noviny, díky čemuž je možné takový betlém přesně datovat.
Klihové barvy a později
umělecká tempera pak na tomto papírovém podkladu vykouzlily, podle zručnosti malíře i zavedených
zvyklostí, řadu
darovníků,
Svatou rodinu a všechno to, co k Betlému zkrátka patří.
V současnosti obsahuje muzejní sbírka betlémů na
dvanáct tisíc součástí. Nachází se v ní na
třicet původních kompletních betlémů. I když se na první pohled mohou zdát sobě velice podobné, každý má svoje zvláštnosti. Mezi nejznámější autory betlémů 19. století patří malíři z
rodiny Täuberových, Jarolím Štantejský, Vojtěch Hernych, ve 20. století Jiří Knapovský. Betlém Jarolíma Štantejského, po generace stavěný v rodině Knapovských, byl prvním malovaným betlémem, který se do obnoveného městského muzea v roce 1990 dostal.