ÚvodKalendář akcíKomentované prohlídkyKomentovaná prohlídka kostela a kláštera sv. Gabriela
Kostel Zvěstování Panně Marii
"> Kostel Zvěstování Panně Marii Pohled na hlavní oltář a apsidu "> Lustr v presbytáři kostela V roce 2001 byl na původní místo v presbytáři kostela zavěšen zrekonstruovaný lustr. Oba originály z roku 1913 (jeden lustr visel v presbytáři a druhý v chóru sester) si benediktinky odvezly na hrad Bertholdstein ve Štýrsku (Rakousko), kam se po první světové válce z donucení přestěhovaly. "> Části lustru  Z obou původních tříposchoďových lustrů se dochoval pouze nejmenší vrchní kruh a stínidla. V roce 2001 se podařilo díky iniciativě Monicy Bubna-Litic navrátit do Prahy vrchní nejmenší kruh (nedalo se zjistit z kterého původního lustru) a několik původních stínidel. Zbylé dva větší kruhy doplnila a lustr zrekonstruovala firma Umělecká řemesla v Praze-Strašnicích. "> Apsida kostela sv. Gabriela Za hlavním oltářem v apsidě je umístěn deskový obraz se čtveřicí andělů po stranách. "> Pravá čtveřice andělů v apsidě V žádném jiném ženském klášteře patřící do beuronské kongregace se nestaly sestry žákyněmi zakladatele beuronského umění P. Desideria Lenze. Výjimkou byl smíchovský klášter sv. Gabriela. Přestože byla nástěnná malba doménou mnichů, nově otevřenou apsidu kostela vymalovaly v roce 1911 dvěma čtveřicemi andělů sestry benediktinky. "> Detail anděla v apsidě Modlící se anděl se vztyčenými křídly, čelenkou a svatozáří, dílo sester benediktinek. "> Sestry malují anděly v apsidě Sestry samy sebe zvěčnily, jak pracují na realizaci andělů. "> Interiér klášterního ateliéru malby nazvaném podle sv. Lukáše Foto asi 1895 "> Kostel a klášter sv. Gabriela Histor. foto, východní část "> Konventní místnost Foto kolem 1895 "> Klášterní kapitulní síň Dnešní stav "> Kostel a klášter sv. Gabriela Historické foto kolem 1891, na západní straně stála vila. Nynější jižní křídlo bylo postaveni až kolem 1900. "> Kostel sv. Gabriela Histor. foto, vchod do kostela, kde na střeše předsíně kostela stála dvoumetrová socha arch. Gabriela, detail "> P. Desiderius (Peter) Lenz, zakladatel beuronského umění Na obrázku je patrný rozpracovaný geometrický kánon "> Beuronský kánon, podle kterého se malovaly nebo sochaly postavy Lenz sestavil geometrický kánon podle slov v Knize Moudrosti: Bůh tvořil vše podle míry, propočtu a váhy "> Lenzův kánon se používal na všechny části lidského těla Podle geometrických pravidel byla malována hlava pozdější postavy "> Kánon podle Lenze aplikovaný na malbu oka Kánon byl založený na kruhu a dvou vepsaných rovnoměrných trojúhelníků "> Kánon se používal i na tvorbu dalších předmětů Kalich, předlohou byl Lenzův kánon "> Interiér kostela sv. Gabriela Současný stav "> Refektář (jídelna sester benediktinek) Histor. foto s nedokončenými nástěnnými malbami "> Refektář Histor. foto "> Klášterní knihovna Historické foto "> Klášterní knihovna Dochované původní regály i posuvný žebřík i "> Kapitulní síň v klášteře Historické foto "> Rajská zahrada Historické foto "> Rajská zahrada V roce 1920 zastřešená, dnešní stav
7. 12.
Přidat foto
Beuronské umění je pojmenované podle místa vzniku Beuron v dnešním Bádensku-Würtembersku v jihozápadním Německu. Zakladatel P. Desiderius Lenz OSB. Vzniklo v 60. letech 19. století v mužském benediktinském klášteře sv. Martina. Od roku 1880 žili tito beuronští mniši v Praze v klášteře Emauzy.

Ženský benediktinský klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově byl založen roku 1888 a stal se po třech mužských klášterech prvním ženským konventem beuronské kongregace. Pro sestry klášter postavili benediktini z Beuronu v jihozápadním Německu, kteří ale museli v době Bismarckova kulturního boje odejít do exilu. V roce 1880 se přestěhovali do pražského kláštera Emauzy, kam přinesli nově vznikající sakrální beuronské umění pojmenované podle místa vzniku. O osm let později, tedy od roku 1888, začali stavět na protějším břehu Vltavy první ženský klášter sv. Gabriela.

Beuronský klášter sv. Martina byl obnoven v roce 1887 a působí dodnes v jihozápadním Německu (v Bádensku-Württembersku). V Emauzích mniši zůstali až do roku 1945.

Finance na stavbu kláštera na Smíchově zajistila Gabriela hraběnka z rodu ​Swéerts-Sporck. Byl pojmenován po jejím křestním patronu jako klášter Sv. archanděla Gabriela. Správný název kostela je Zvěstování Panně Marii. 

Po vzniku Československé republiky se benediktinky z pražského Smíchova přestěhovaly v letech 1918–19 do rakouského Štýrska na hrad Bertholdstein. Část nventáře, který si odvezly s sebou, se díky Spolku přátel beuronského umění a Nadačnímu fondu Malakim navrátil v roce 2008 zpět do Prahy. Při prohlídce tak uvidíte původní kompletní interiér kostela z doby, kdy ho sestry opustily.

V Evropě vznikaly další beuronské benediktinské kláštery, celkem jich bylo 40, dnes jich je 16. Všechny se zabývaly nově vzniklým sakrálním beuronským uměním, které bylo příkladem souhrnného umění, tzv. gesamtkunstwerku. Základ tvořil geometrický kánon (Davidova hvězda vepsaná do kruhu) podle něhož vznikaly nástěnné mozaiky například v kryptě kláštera na Monte Cassino v Itálii. V Praze na Smíchově se od mozaiky upustilo kvůli finanční i umělecké náročnosti, ale nástěnné malby, sochy, liturgické předměty a jiná umělecká řemesla nesou dodnes znaky těchto geometrických pravidel. Ve smíchovském klášteře pracovaly nadané sestry v ateliéru malby a výšivek, zabývaly se i fotografováním. Sestry malířky se zpočátku věnovaly iluminacím na pergamenu, mezi lety 1899 až 1913 vytvořily unikátní umělecké dílo – beuronský evangeliář. Jejich učitelem byl zakladatel beuronského umění P. Desiderius Lenz OSB, který v té době žil se svými spolubratry v Emauzích. Pod Lenzovým vedením se později sestry ujaly i maleb na zdi. V historii beuronských ženských klášterů je tato činnost dosud považovaná za zcela ojedinělou, neboť byla vždy a všude doménou mnichů. V roce 1911 vyzdobily sestry nově otevřenou apsidu v kostele, do roku 1918 pracovaly na vlastních nástěnných malbách i v klášteře. 

Lenz byl nejen zakladatelem beuronského umění, ale i autorem návrhu na veškerou výmalbu kostela Zvěstování Panně Marii. V klášteře sv. Gabriela vyučoval po dobu asi šesti let malířsky nadané sestry pochopit jím vytvořený a nesmírně náročný a komplikovaný geometrický kánon, který byl jakousi skicou či osnovou pro tvorbu jakéhokoli beuronského díla. Učil sestry i uměleckou historii dob minulých, ze kterých čerpal informace pro své "posvátné umění". Nadchla ho starým Egypťanům známá estetizující geometrie, neboť splňovala jeho představu, že čísly vyjádřená harmonie je odrazem univerza, nekonečnosti Božího tvoření.

Při liturgii používali mniši i sestry gregoriánský chorál, jehož oktáva je založena na principu číselného souladu. 

V klášteře jsou dodnes zachovalé některé původní prostory jako křížová chodba tvořící kvadraturu kolem dnes zastřešené rajské zahrady, kapitulní síň, klášterní knihovna, refektář, konventní místnost a další.

V roce 2023 bylo v klášteře odkryto 750 restaurátorských sond bývalých nástěnných maleb, které byly zabíleny kolem roku 1920 po odchodu sester do Rakouska.

Provází Monica Bubna-Litic, předsedkyně Nadačního fondu Malakim. O víkendu 24. a 25. srpna vás provede Dr. Miroslav Kunštát, předseda Spolku přátel beuronského umění.