V pondělí 25. srpna 2014 uplynulo 70 let od prvního leteckého náletu na Brno na sklonku II. světové války. U příležitosti tohoto výročí Muzeum města Brna připravilo výstavu Letecká válka – cíl Brno, která shrnuje dostupná fakta o bombardování Brna.
Rozsahem nevelká výstava „Letecká válka – cíl Brno“ na Špilberku se setkala s neočekávaným ohlasem veřejnosti, proto je pro velký zájem prodloužena až do konce listopadu.
Promítán je zde německý propagandistický snímek, který nálety spojenců interpretoval jako teroristický čin, a konvolut dobových fotografií dokumentující rozsah škod v místech dopadů bomb. Připravena je rovněž maketa protileteckého krytu, jejímž cílem je navodit autentický pocit z bombardování. Umocňují jej také světelné efekty, zvuky sirén a bombardování. Atmosféru dokreslují i dobové artefakty: části letadel, modely bombardérů, dobový tisk, přetištěný leták protiletecké obrany apod.
Mezi vystavenými exponáty je například zbytek z hodinového stroje z hlavního nádraží v Brně, který byl patentem brněnského hodináře J. A. Antla. Mechanismus byl unikátní v tom, že se z jednoho místa daly seřizovat hodiny na obou nádražních věžích. Při útoku 20. listopadu 1944 však byla zasažena pravá hodinová věž, která již poté nikdy nebyla obnovena. Hodinový stroj J. A. Antla byl pak nahrazen jiným. Výjimečným exponátem je rovněž dochovaná sovětská bomba, která dopadla 25. 4. 1945 na holičství v Kohoutovicích, ale nikdy nevybuchla. Jelikož letadlo, které ji shodilo, bylo krátce poté Němci sestřeleno, bylo možné dle dochovaných trosek později dohledat v ruských archivech i jméno pilota. Byl jím Viktor Sergejevič Kašutin, jemuž byl také v kohoutovickém lese postaven pomník. Bombu, samozřejmě zbavenou výbušnin, dodnes používá Pyrotechnická služba Policie ČR se sídlem v Brně k výukovým účelům. Po dobu trvání výstavy ji zapůjčila Muzeu města Brna.
Na výstavě je rovněž prezentována interaktivní webová aplikace, která na aktuální mapě města Brna zobrazuje přehled míst dopadů leteckých pum. Na připojených fotografiích si uživatelé mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit těsně po náletech. Jelikož se město od té doby v mnoha částech hodně změnilo, lze si dopady bomb promítnout rovněž na historickou mapu. Přestože aplikace obsahuje 970 identifikovaných dopadů a téměř 500 fotografií, nejedná se o kompletní výčet. Řada bomb dopadla mimo městkou zástavbu, proto nejsou zdokumentovány.
Aplikace bude postupně doplňována, k čemuž mohou přispět sami obyvatelé Brna. Pokud mají upřesňující informace případně fotografie, mohou napsat na mail bomby@spilberk.cz.
Aplikace je dostupná na adrese http://bombardovani.brno.cz, k dispozici je rovněž verze přizpůsobená pro mobilní telefony. Na výstavě je aplikace promítána na speciální stůl technologií Digital Signage, která umožňuje ovládání dotykem. Technologii do výstavy zapůjčila firma Boks s.r.o. Vznik aplikace iniciovalo Muzeum města Brna, na její tvorbě pak spolupracovalo s Archivem města Brna a řadou předních válečných historiků. Aplikace patří do skupiny map Internetové encyklopedie dějin Brna a náklady na její realizaci zajistil Magistrát města Brna. Technické zabezpečení aplikace, stejně jako celého Geografického informačního systému města obstarala společnost T-mapy.
Nálety na Brno trvaly od srpna 1944 až do osvobození v dubnu 1945, město nejprve čelilo náletům letectva amerického, později sovětského. Zasaženo bylo přes 2 000 domů, bez střechy nad hlavou se ocitlo téměř 6 tisíc lidí. Nálety na dlouhou dobu poznamenaly tvář města, dodnes jsou po nich patrné stopy v podobě stavebních proluk či poničených fasád. Především však bombardování tragicky zasáhlo do osudu mnoha rodin, neboť si vyžádalo na 700 lidských životů. Nejen jako memento současníkům, ale také památce všech obětí je výstava věnována.