Barokní kostel leží na návsi v sousedství fary a bývalé tvrze. Součástí interiéru jsou boční oltáře sv. Barbory a sv. Kříže pocházející z první třetiny 18. století.
Vesnice Žihle je poprvé zmíněna v písemných pramenech roku
1238, kdy byla králem Václavem I. vyměněna s
cisterciáckým klášterem v Plasech za Kožlany. Klášteru patřila až do roku
1448. Tohoto roku byla zastavena Janu Caltovi z Kamenné Hory, čímž se stala součástí rabštejnského panství. Později se ocitla v majetku
Šliků a roku
1564 ji Jáchym Šlik prodal Švamberkům z Přimdy. Již o čtrnáct let později se stal novým majitelem Jaroslav Libštejnský z Kolovrat. Roku
1600 Žihle opět změnila majitele a přešla do vlastnictví Václava Chotka z Chockova, jeho synu Jiřímu byl po stavovském povstání konfiskován majetek a ještě téhož roku 1622 byl prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic, který ji natrvalo připojil
k petrohradskému panství. Kostel sv. Václava v Žihli byl jako
barokní postaven roku
1731, ale je pravděpodobné, že vesnice měla starší svatostánek.
Kostel byl postaven na půdorysu řeckého kříže, má pravoúhlý presbytář a dvě boční prostory na severní a jižní straně. Hlavní prostory a presbytář jsou sklenuty plackami, zatímco západní část kruchty a boční prostory jsou sklenuty valenou klenbou.
Dnes je kostel využíván k bohoslužbám, které se konají
každou sobotu v 16 hodin a podléhá farnosti v Kralovicích.