V obci Cítoliby na Lounsku se nachází vodárenská věž, která je památkově chráněna. Sloužila jako čerpací stanice pro potřeby zámeckého vodovodu. Do stávající podoby byla přestavěna v 80. letech 19. století, aby sloužila k bydlení.
Ves Cítoliby se nachází v těsném sousedství jižního okraje města Louny. V obci stávala tvrz z poloviny 16. století, která byla později přestavěna na barokní zámek a při jedné z úprav přilehlého zámeckého parku, kdy zde byla zřízena velká vodní nádrž, byla pravděpodobně po roce 1717 postavena i barokní vodárenská věž, zásobující zámek vodou.
První přímá zmínka o vodárenské věži pochází až z roku 1727 a první zachycení její podoby přináší veduta z roku 1812. Vodárna přestala definitivně fungovat ve 20. letech 20. století, kdy zde byl zřízen sirotčinec. Prostory objektu postupně sloužily jako klubovna. Bývalá vodárna je třípodlažní věžovitá stavba čtvercového půdorysu, která se směrem vzhůru zužuje. U severní stěny do výše 1. patra dosahuje vstupní přístavek, východní stěna je bez oken, jižní a západní dvojosá. Stavba je zděná a stanová střecha je pokrytá pálenými taškami bobrovkami.
V přízemí objektu se dochovaly stopy po osazení vodního kola, které pohánělo pumpu, jež dopravovala vodu do nádrže v horním patře. Přesto, že z technologického vybavení se vzhledem k několika přestavbám a změně funkce nic nedochovalo, jde o hodnotnou stavební památku pozdně barokního původu. Vodárenská věž stojí jako solitérní budova na kraji bývalého zámeckého parku, dnes Tyršova náměstí, obklopená barokními sochami.
Od roku 1958 je památkově chráněná. Dnes je v soukromém vlastnictví a pod dohledem současných majitelů Marie a Miloše Kánských prochází opravou interiérů.