Centrum kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu

Název Centrum kulturních dějin 20. století vznikl v Moravském zemském muzeu teprve nedávno a označuje jednu významnou část zdejšího Oddělení dějin literatury. V roce 2012 se zrodila mezi vedením muzea a některými spisovateli myšlenka vytvořit v literárním oddělení archiv knih, korespondence, rukopisů nejen spisovatelů, ale i jinak kulturně činných osobností, jejichž tvorba vznikala většinou v nesouladu s bývalým komunistickým režimem.

Na popud spisovatele a dramatika Pavla Kohouta byli vyzváni další autoři žijící a tvořící v exilu, ale i autoři domácí, aby své archivy předali Moravskému zemskému muzeu. Odezva byla povětšině kladná, a tak postupně vzniká tento nový a zcela unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců.

Centrum kulturních dějin 20. století sídlí ve stejné budově jako Oddělení dějin literatury v Brně na ulici Hudcově. Někteří z autorů mají svou vlastní místnost, ve které jsou uloženy jejich publikace, knihy, dopisy, rukopisy a tiskopisy, fotografie, nahrávky, filmy apod. Nacházejí se zde i osobní předměty těchto osobností.

Muzeum vlastní větší část archivu Pavla Kohouta a jeho ženy Jeleny Mašínové. Archiv a část knihovny spisovatele Jiřího Gruši s cennými nahrávkami rozhovorů, stejně jako spisovatele Oty Filipa, literárního historika Lumíra Kuchaře, filozofky Boženy Komárkové a spisovatele a literárního kritika Jana Trefulky. Knihy evangelického faráře Bedřicha B. Bašuse jsou částečně umístěny v jeho vlastním nábytku a místnost je zařizována podle představ a za pomoci jeho ženy akademické malířky Marie Filippovové. Vedle archivu moravských básníků Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška tu badatel může nahlédnout do spisů sociologa Miloslava Petruska. Je zpracovávána pozůstalost Jaromíra Procházky. Historik Jan Tesař připravuje nejen všechny své texty, ale také materiály svých přátel působících v samizdatu v době normalizace. Sám si navrhuje rozmístění a uspořádání nábytku.

Zcela mimořádnou hodnotu představují materiály tzv. Podzemní univerzity, která fungovala za pomoci londýnské nadace Jan Hus Educational Foundation. Tento archiv předal muzeu britský filozof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník Roger Scruton. 

Cílem je nejen zachovat a zaznamenat kulturní činnost osobností 20. století, ale pomocí výstav, přednášek a prací badatelů udržet zájem a informovat veřejnost o nedávných událostech kulturních dějin. Dokumenty jsou přístupny k osobnímu studiu a průběžně digitalizovány.

Expozice s názvem Corpus litterarum představuje významné výstavy, které Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea vytvořilo v posledních letech. Najdeme zde části výstavy Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo. (2013), Poklady Moravy (projekt připravený ve spolupráci s Národním muzeem a instalovaný v Praze v letech 2010-2011) a Normalizaci navzdory.