Cesta partyzánské brigády Jana Žižky je 21kilometrová trasa z Hošťálkové do Lukovečku. Stezka je hodnocena jako obtížná a je primárně využívána pro pěší turistiku. Vede po zelené značce Hostýnsko-vsetínskou hornatinou.
Partyzánská cesta začíná v obci
Hošťálková do lesnatého a kopcovitého terénu
Hostýnských vrchů. Cesta prochází kolem
lesní studánky Ondráška, pod Tisovým vrchem a nad Dražkovským potokem až do
osady Májová a přes hlavní silnici do
osady Močáry, Dolinky, Salajka a U Juránků. Pak křižuje Hostýnsko-vsetínské lesy okolo Býčí skály a Přírodní památky Pod Obecním kopcem, až dojde do údolí, k
obci Lukoveček, kde končí.
Z historie partyzánské brigády Jana Žižky
1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky je jednou z nejvýznamnějších a největších partyzánských jednotek, které bojovaly v českých zemích. Původně šestnáctičlenný československo-sovětský výsadek Jan Žižka II byl vysazený v několika vlnách
od 21. srpna 1944 u obce Sklabiňa poblíž Turčianského Svätého Martina.
Skupina se zapojila do počátečních bojů Slovenského národního povstání u Strečna, ale již 6. září ji Ústřední štáb partyzánského hnutí v Kyjevě rozkázal
přesunout se na Moravu a rozvinout partyzánskou činnost v týlu německých jednotek nasazených proti SNP. Velitel výsadku, podporučík Ján Ušiak, zamířil na Moravu, přičemž cestou se svými lidmi
napadal německé jednotky, prováděl
diverze a nabíral
nové členy. Po přechodu Váhu tak disponoval již více než 300 partyzány. Přes hranici se u
Velkých Karlovic probil, ale po dvoudenních bojích byl vytlačen zpět na Slovensko.
Následně brigáda Jana Žižky navázala
kontakt s místním odbojem, s výsadky ARAP a WOLFRAM, a zahájila rozsáhlou partyzánskou činnost, která trvala do 3. listopadu, kdy byl úspěšně přepaden její štáb v
Čeladné a těžce raněný Ušiak se v
obklíčení zastřelil. Na jaře
1945 brigáda obnovila intenzivní činnost a před osvobozením čítala kolem
1500 partyzánů a další stovky spolupracovníků. Jádro brigády v
Moravskoslezských Beskydech osvobodilo
Vizovice,
Vsetín a
Přerov.