CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.
Chráněná krajinná oblast České středohoří je svou rozlohou druhou největší CHKO v České republice. Pro zdejší krajinu typické
kuželovité tvary kopců jsou výsledkem
třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Na území je vyhlášeno 43 maloplošných chráněných území – lokalit s dobře zachovanými ekosystémy především se
stepní, skalní a lesní vegetací a významné
geologické objekty.
Mezi
národní přírodní rezervace zde patří
Lovoš,
Milešovka (
nejvyšší vrchol Českého středohoří 837 m.n.m), Oblík, Raná a Sedlo. Nachází se tu také
8 národních přírodních památek, např. Bílé stráně,
Borečský vrch, Březinské tisy,
Bořeň nebo Kamenná slunce. Dále tu naleznete
12 přírodních rezervací (např. Březina, Holý vrch,
Kalvárie, Kamenná hůra, Lipská hora) a
18 přírodních památek (např. Lužické šípáky, Plešivec,
Radobýl, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně). Není bez zajímavosti, že je zde vyhlášeno
více než 120 památných stromů.
Specifické přírodní podmínky jsou důvodem, proč je České středohoří
jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů
rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou
teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za
kriticky nebo silně ohrožené, např.
rak kamenáč,
losos, vydra nebo saranče Stenobothrus eurasius bohemicus. Z rostlin kavyl olysalý,
zvonovec liliolistý,
koniklec otevřený a
střevíčník pantoflíček.
Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří
velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Od poloviny 19. století se zde začalo rozvíjet ovocnářství a dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří často přezdívá
zahrada Čech. Důležitým vodním zdrojem je zde
řeka Labe. Kaňonovité údolí, kterým Labe vstupuje do Českého středohoří, je od pradávna nazýváno
Porta Bohemica.
Během staletí se tu vyvinula svérázná,
harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu,
krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a
vznosnými historickými památkami. Mezi nejznámější z nich patří
hrad Hazmburk,
Sukoslav, Panna,
Skalka, Košťálov,
Oltářík nebo
Kamýk.