Horské sedlo Pustevny v Beskydech

Atraktivnost Pusteven přilákala členy frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, kteří si dali za cíl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit turistické trasy a zřizovat síť horských hotelů a ubytoven. Jako první zde postavili v roce 1891 útulnu Pústevňa, o tři roky později vedle ní vyrostla útulna Šumná. Později s nárůstem zájmu turistů se rozhodli zvýšit ubytovací a pohostinské kapacity. Proto nechali vybudovat další dvě útulny, které navrhoval slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu lidové secese. Libušín a Maměnka byly zpřístupněny v roce 1899. V noci z 2. na 3. března 2014 došlo k rozsáhlému požáru útulny Libušín, jež porušil především její pravou část, v níž se nacházela umělecky nejcennější jídelna. Znovuotevření se Pustevny dočkaly v červenci 2020.

Díky turistickému útlumu po první světové válce nastal další stavební rozvoj Pusteven až za první republiky. V roce 1926 byla dokončena výstavba moderního horského hotelu Tanečnica. O šest let později byl na hřebenu mezi Pustevnami a Radhoštěm postaven další horský hotel – Radegast. V roce 2024 vznikla u parkoviště na Pustevnách ekologická stavba s infocentrem Brána Pusteven. Poskytuje turistům také hygienické zázemí.

Na Pustevnách se nachází i stará valašská zvonička a vyhlídkový altán Cyrilka – 1893 na skalách zvaných Podstupně. V době 2. světové války 2. slovenská partyzánská brigáda M. R. Štefánika zabránila ustupujícím německým vojákům zničit stavby na Pustevnách. Asi 300 kroků východně od rozhledny Cyrilka je nepřístupná jeskyně stejného jména.

Areál Pustevny se zmíněnými stavbami je ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Další atrakcí je nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník.
 

Křižovatka turistických cest

Pustevny jsou významnou křižovatkou turistických cest - východiskem pro túry, či alespoň k vycházce po hřebeni na Radhoště. Je zde nástupní místo naučné stezky Radegast a naučné stezky Čertův mlýn. Za podpory Moravskoslezského kraje vznikla na Pustevnách zábavně-naučná stezka „Pustevenská Zoo“. Naučná stezka o délce 1,5 km je nenáročná, a proto si ji užijí i rodiče s menšími dětmi. Na jednotlivých stanovištích jsou umístěné dřevěné sochy zvířat, které byly vyřezány při dřevařském sympoziu přímo na Pustevnách. Na stezce jsou umístěna v životní velikosti zvířata jako zajíci, rys, jezevce, prasata či medvěd.
 
V roce 2017 byla uvedena do provozu nová horní stanice lanovky stojící na místě původní budovy, která musela být díky svému špatnému stavu v roce 2016 stržena. Nová stanice je moderní stavbou z kamene, dřeva a skla. Je dílem kopřivnického architekta Kamila Mrvy.
 

Půjčovna koloběžek a elektrokol

Na Pustevnách si užijete sjezd s kopce na koloběžce! Půjčovna koloběžek Kostka se nachází pod horní stanicí lanovky v provozu každý den. Otevírací doba je od 9.30 do 17.00 hod.

V půjčovně u horní stanice lanové dráhy si zapůjčíte také elektrokola. K dispozici jsou 4 nová horská elektrokola různých velikostí rámu.
 

Jak Pustevny ke svému jménu příšly

Své pojmenování Pustevny získaly díky poustevníkům, kteří zde pobývali. Ti totiž ve zdejším beskydském horském sedle s oblibou pobývali cca od poloviny 18. století. Pro poustevníka tu tenkrát byla postavena první poustevna. Vypráví se pověsti o synovi frenštátského tkalce, který zde poustevničením vykupoval posmrtný klid svého hříšného otce, či o francouzském princi, který zde byl poustevníkem. Posledním poustevníkem byl údajně Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784.