Hrad a kostel Žulová

Hrad Frýdberk si na konci 13. století na půdě vratislavského biskupství protiprávně postavil Jan Wüstehube, nechvalně známý loupeživý rytíř, který ze svých hradů Frýdberka a Kolštejna podnikal výpady do širokého okolí. Pokračovali v nich i jeho potomci a také Haugwicové, kterým na konci první třetiny 14. stoleté hrad postoupili. Klid v oblasti přineslo až vykoupení hradu vratislavským biskupem roku 1358.

V poslední třetině 16. století byl renesančně přestavěn. Po dobytí a vyplenění Švédy roku 1639 již hrad chátral a roku 1703 byl přestavěn na pivovar. Roku 1800 věnoval mlynář ve Vápenné Franz Meisel 1100 zlatých na stavbu kostela. Měl však podmínku – kostel musí stát do roku 1810, jinak město vrátí peníze. Když už nad frýdsberkskými visel Damoklův meč, rozhoupali se k činu. Čtvrtého března 1809 stavbu zahájili, vratislavský biskup Hohenlohe věnoval ruiny starého hradu, které se pro stavbu kostela využily. Stavba byla nakonec dokončena včas a 4. listopadu 1810 byl kostel vysvěcen. Vznikl tak jeden z unikátních kostelů u nás.

Válcová věž (bergfit) v čele hradu má zdivo až 4 m silné a do dnešních dní se dochovala až do výše původního 4. patra. Klasicistní novostavba kostela pohltila významnou část zástavby hradního jádra. Kromě bergfritu se zachoval oblouk hradby v severní části sloužící jako podezdívka presbyteria a most vedoucí ke kostelu. Na vrcholku věže přibyla barokní zvonička. Za více než povšimnutí stojí socha Panny Marie Neposkvrněné z druhé poloviny 18. století a sv. Jan Nepomucký, který stojí na mostě.

V letech 1903 a 1904 proběhla velká rekonstrukce kostela, musely být znovu ukotveny zdi, které se začaly odklánět od středověké věže. Ve 30. letech 20. století byly pro kostel pořízeny dvě nové okenní vitráže. Ve věžní nástavbě se původně nacházely tři zvony, dnes jsou zde dva. Jeden z roku 1826 (Panna Marie) a druhý menší zřejmě z roku 1923. Ve věži pod zvonicí se nachází zajímavý hodinový stroj z roku 1920 vyrobený firmou R.Thöndela.