Jednolodní pseudogotická cihlová stavba z let 1894-1895, orientovaná presbytářem neobvykle k severu. Věž kostela je vysoká 63 metrů.
Výstavba kostela byla podmínkou pro
povýšení Kralup na
město, ale přesahovala finanční možnosti tehdejší obce. Jeho stavbu umožnil až velkolepý dar pražského probošta
Dr. Eduarda Tersche, který uhradil zhruba 2/3 nákladů, dále věnoval do kostela některé vybavení, jako např.
varhany (mají 2 manuály a 16 rejstříků, autor Em.Š. Petr, Praha). Dr. Tersch při vysvěcení kostela 27.10.1895 podle svého přání sám kázal a v hrobce před hlavním oltářem byl také o tři roky později po své smrti pohřben.
Vnitřní vybavení kostela je rovněž
novogotické z konce 19. stol. Na věži jsou od r. 1991 již třetí zvony (zakoupeny podnikem Kaučuk), předchozí zvony byly zabaveny za první a druhé světové války. Kralupský kostel a zvony se objevují v některých básních
J. Seiferta. Zvenku na kostele jsou
2 pamětní desky: obětem náletu v r. 1945 a výšky vody při povodni r. 2002.