Kostel sv. Barbory, který je v současné době přístupný pro veřejnost jen výjimečně, je středověká gotická stavba s barokní přestavbou. Legenda vypráví, že kostel založili za hradbami města příslušníci řádu Templářů. Nejstarší písemná památka však pochází až z druhé poloviny 15. století.
Od svého založení si kostelík, který se nachází přímo
v centru města Zábřeh, prošel
bouřlivým vývojem a jeden čas se zde kvůli nedostatku kněží ani žádné
bohoslužby nekonaly. Roku
1750 připomínal spíše
zříceninu, a tak se rozhodlo o jeho
zbourání s tím, že materiál bude použit na stavbu
farního kostela sv. Bartoloměje. V roce
1752 bylo s
bouráním kostelíka započato, ale díky zakročení
faráře Antonína Cyrila Ambrože byla demolice včas zastavena.
O 20 let později získal farář Ambrož
povolení dostavět zbořenou část kostela a díky
pomoci řady měšťanů i vesničanů, byl kostel již v
prosinci 1772 vysvěcen
ke cti svaté Barbory, panny a mučednice. Hřbitov u
farního kostela sv. Bartoloměje byl postupně rušen, a tak
kostel sv. Barbory získal na významu i jako
hřbitovní.
Současně s přestavbou chrámu na počátku 70. let 18. století byl pořízen také
nový mobiliář. Hlavní oltář byl
zasvěcen sv. Barboře a opatřen obrazem této světice, který s největší pravděpodobností namaloval
vídeňský malíř Jan Kristian Sambach. Zajímavý je i
soubor obrazů Křížové cesty, které vznikly v přímé návaznosti na činnost význačného pozdně barokního
malíře Johanna Wenzela Bergla.
V roce 2000 se do
věže chrámu vrátila jedna z
nejvýznamnějších zvonařských památek na severní Moravě,
renesanční zvon sv. Barbory z roku 1614, který byl od roku 1942 zapůjčen
farnímu chrámu sv. Bartoloměje.