ÚvodCo chcete dělat?Památky Kostel sv. Jana Křtitele v Noutonicích
Památky

Kostel sv. Jana Křtitele v Noutonicích

Kostel byl původně nazýván "na horkách", protože je vystavěn na mírné vyvýšenině nad vesnicí a je zdálky dobře viditelný.
Historie kostela sv. Jana Křtitele
Kostel byl původně nazýván "na horkách", protože je vystavěn na mírné vyvýšenině nad vesnicí a je zdálky dobře viditelný. Podací právo nad farním kostelem, který se připomíná se v rejstřících desátků papežských již r. 1352 náleželo klášteru Svatojiřskému. 

Roku 1421 odňali Pražané klášteru Svatojiřskému dvůr v Noutonicích, jejž klášter teprve r. 1485 zase vykoupil. Zdá se, že v době, kdy statek byl klášteru odcizen, vykonávali duchovní správu v Noutonicích kněží pod obojí a udrželi se tu i po r. 1485, neboť na listině podané kněžími pod obojí k císaři r. 1562 jest mezi jinými podepsán „kněz Vojtěch, farář na Hůrkách u sv. Jana“. Tak byl již tehdy nazýván kostel Noutonický, leže na vršku opodál vesnice. Později tu byl farářem Petr Bavorovský, bývalý farář Kladenský (okolo r. 1585), který jsa více luterán než katolík, opět odešel okolo r. 1596). 

Kněžna – abatyše Žofie Albinka Helfenburku dala r. 1602 polnosti ke dvoru Noutonickému náležející v užívání poddaným s tím závazkem, aby odváděli desátý mandel ve prospěch ve prospěch pustého tehdáž chrámu Páně. V 17. století fara zanikla a duchovní správu vykonával tu kaplan od sv. Jiří v Praze.

Později až do r. 1707 kostel Noutonický náležel jako filiálka k faře Ounětické.

Roku 1682 byl kostel přestavěn do nynější podoby abatyší Annou Mechthildou Schenweisovou z Ecksteinu. R. 1707 abatyše Helena Pyeronova z Galliano za souhlasu arcibiskupské konsistoře zřídila samostatnou faru v Noutonicích, která tudíž byla od Ounětic oddělena. Podnětem k tomuto kroku bylo prý řečené abatyši, že se cítila od faráře Kunětického uraženou, protože zemřelou v Statečnicích její komornou nepochoval sám, nýbrž dal pohřeb vykonati svým kaplanem.