Jestliže hledáte něco, co nemá obdoby v Čechách, ba ani v Evropě, pak jste se ocitli na správné adrese. Přesně takovou raritou, kterou hledáte, ať už vědomě, či podvědomě, je labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku.
Labyrintárium na
Loučeni, to je
dvanáct labyrintů a bludišť v šestnáctihektarovém zámeckém parku se spoustou exotických stromů. Každý z labyrintů je přitom zcela jiný, každý byl vytvořen ze zcela jiného materiálu. Zahradní labyrinty jsou aktuálně módní věcí. Jsme ovšem přesvědčeni, že jde zároveň o věc nadčasovou, která je a zůstane obecně atraktivní z mnoha důvodů:
- Labyrinty jsou zábavné
- Labyrinty jsou magické
- Labyrinty mají schopnost dobít vaši ubývající energii
Labyrinty a bludiště nabízejí neotřelou zábavu. V labyrintech vás jediná cesta, byť pořádně klikatá, povede k vytyčenému cíli. Oproti tomu v bludišti narazíte na mnohá rozcestí. A přitom ne každá z cest, kterou si na těchto rozcestích vyberete, vede tím správným směrem. Ať už se rozhodnete putovat labyrintem či bludištěm, zjistíte, že to není jen dětská zábava, jak by se možná mohlo zdát nezasvěceným. Garantujeme vám, že propadnete kouzlu bludišť a labyrintů, ať už jste jakéhokoli věku.
Labyrinty jsou magické. To je další důvod, proč se s nimi seznámit. Jsou téměř tak staré, jako lidstvo samo. Labyrinty užívali třeba Keltové, abychom nejprve jmenovali nám geograficky blízkou civilizaci. Už ve starověku je ale znali třeba i obyvatelé daleké Indie. V pohanských dobách měly na lidi v mnohém podobný vliv, jako později vznikající náboženství. Labyrinty lidem dobíjejí energii. Odborníci potvrdili, že loučeňská bludiště a labyrinty jsou vybudovány na energeticky velmi příhodných místech. Nevyčerpatelnou energii na rozdávání má podle jejich měření především náš Kamenný labyrint. Přijďte využít léčivou sílu labyrintů.
Možná nevěříte na jevy, které nelze objektivně změřit či jinak dokázat. Ani jako nevěřící Tomášové ovšem neodejdete z loučeňského labyrintária s pocitem nenaplněného času. Pohled na labyrinty zasazené do prostředí kultivovaného zámeckého parku pro vás totiž bude přinejmenším silným estetickým zážitkem.
Labyrinty a bludiště na zámku Loučeň
Buxusové bludiště, umístěné v těsném sousedství jižního, bočního traktu
zámku, je připomínkou klasických, ornamentálně pojatých labyrintů známých z barokních zámeckých zahrad.
Světelný labyrint zabírá v souladu s barokní symetrií střed otevřeného zámeckého nádvoří. Přes den je velmi nenápadný, po setmění ale dokáže naplno očarovat svým kouzlem.
Travnatý labyrint situovaný naproti vchodu do zámecké kaple má v kruhovém půdorysu zakomponován tvar kříže. Cesta pro poutníky, neustále se točící, vede drcenou antukou, předěly mezi cestami pak vytváří travnatý drn. Svěží zeleň trávy se sytou oranží antuky působí neobyčejně harmonickým dojmem.
Tisové bludiště je zdaleka největší jednotkou mezi loučeňskými bludišti a labyrinty. Do nitra bludiště se vstupuje přes schodišťovou lávku. Je na vás, abyste našli cestu ke druhé z lávek, která vás naopak ze spletitého bludiště vyvede.
Dlážděné bludiště má komorní rozměry a je kouzelné svojí variabilitou. Je vystavěno v kruhu z pálených, glazovaných dlaždic tří barev, z nichž jedna je použita pro body, v nichž se cesta rozděluje na dvě větve ve zbylých dvou barvách. Už před vstupem do bludiště se můžete rozhodnout, zda budete tyto větvící body ignorovat a celou cestu absolvujete po cestě jedné barvy, nebo budete pro zpestření v místech křížení pravidelně střídat cesty obou barev.
Palisádové bludiště budované z řetězících se hradeb smrkových kůlů má netradiční tvar obřího otisku lidského chodidla. To si ovšem uvědomíte až tehdy, jakmile se v samém závěru probloudíte k vyvýšenému můstku. Z něho získáte jako odměnu za dobrý odhad a orientaci. Z můstku se pak spustíte zpátky na zem skluzavkou, která bez problémů a bez jakýchkoli neblahých následků na šatech sveze i dospělé.
Kamenný labyrint je podle odborníků energeticky nejnabitějším loučeňským labyrintem a odkazuje svým stylem na labyrinty dávných Keltů. Valouny, které posloužily jako stavební materiál, opracovala do současných hladkých tvarů síla vodního živlu: Vyzdviženy byly ze dna
Labe.
Provazové bludiště si nejlépe vychutnáte při návštěvě Loučeně s početnější skupinou – může tedy přinést nezapomenutelné zážitky školním či táborovým skupinám, ale má potenciál být také příjemným dějištěm doprovodného programu outdoorové firemní akce.
Pískovcový labyrint vám navzdory názvu rozhodně boty nezašpiní – cesta do jeho nitra totiž nevede po sypkém písku, ale po pevné dlažbě z opracovaného, dokonale zarovnaného pískovce. Pískovcový labyrint má ze všech labyrintů nejkrásnější zasazení do přírody: Velkou část parku odtud máte jako na dlani.
Prstový labyrint už vám neubere příliš sil. Na konci putování o deseti etapách už celé vaše tělo nebude muset putovat po trase rozložené na několika stovkách čtverečných metrů. Nohy už sice máte s velkou pravděpodobností unavené, ale v rukou je stále ještě nevyčerpaná energie. Stačí vám jediný prst, abyste jím prošli labyrint vytesaný do boku mohutného menhiru.
Písmenkový labyrint umístěný nedaleko amfiteátru, v místě, odkud je nádherný pohled do údolní části parku s pískovcovým labyrintem, je novějším přírůstkem loučeňského labyrintária, vytvořeným roku 2011. Dlaždice imitující řez stromem jsou opatřeny písmeny. Půjdete-li po písmenech tak, abyste postupovali po textu známé písně Jede, jede poštovský panáček, připomínající fakt, že majitelé loučeňského zámku Thurn – Taxisové byli zakladateli evropské pošty, zdárně najdete střed labyrintu.
Labyrint krále Karla IV. – Královský labyrint
Vybudováním královského labyrintu chceme přidat k odkazu Karla IV. prvek, který patřil ke Karlově době, ale nebyl v Čechách zrealizován. Když v roce 1344 položil Karel IV. základní kámen Svatovítské katedrály, byly chrámové labyrinty součástí monumentálních gotických katedrál ve Francii a Německu. Kamenný labyrint se nacházel dle historických pramenů na počátku 14. století, mimo jiné, v katedrále v Remeši, ve které byli korunováni francouzští králové, a zde se zúčastnil malý Karel korunovace v roce 1328.