Na Lazurovém vrchu (650 m n. m.) nad Kosím potokem u Chodové Plané je možné nalézt zbytky hradu z poloviny 14. století, který se nazýval Michalšperk. Jeho hlavním úkolem bylo strážit stříbrné doly, které byly v majetku rodu Šliků.
V roce 1542 měl na Lazurové hoře hrabě Šlik důl s hlubokou štolou. Bylo to svého času jediné místo v Čechách, kde se dobývaly kobaltové a niklové rudy. Kobaltové rudy sloužily jako materiál na výrobu modré (lazurové) barvy, odtud vznikl název hory. V 16. století zde tepelští premonstráti a Šlikové těžili stříbro.
Do nitra hory vedou desítky štol, většinou již zasypaných. Nejvýznamnější doly byly sv. Barbora, Eliáš, Erasmus a Bohatá útěcha. Ve štole Věra bylo zjištěno hnízdiště netopýra velkého a štola byla zahrnuta do evropské sítě významných lokalit. Ve východní části hory je velká štola podobná jeskyni, které se říká Mramorová jáma. V ní se těžil růžový vápenec – mramor.
Lazurová hora byla vyhlášená za přírodní rezervaci, patří i mezi významné geologické lokality.