Muzeum Volyňských Čechů Podbořany – Hlasy Čechů z Volyně

V březnu 2023 se v Muzeu Podbořany otevřela unikátní expozice nazvaná Hlasy Čechů z Volyně. Ta vám zprostředkuje jedinečné osudy komunity volyňských Čechů od jejich odchodu z Rakouska-Uherska do tehdejší Ruské říše až k návratům do Československa a současným událostem. Vznikla ve spolupráci města Podbořany s Národním muzeem, Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel a projektem Místa zblízka.

Nová expozice se otevřela ve zcela nových, větších prostorách. Návštěvníci tu mají příležitost prohlédnout si desítky unikátních a dosud veřejně neprezentovaných předmětů ze sbírek Národního muzea. Mezi takové se řadí zemědělské nástroje, vybavení z volyňských domácností či poháry ze závodů českých sokolských jednot na Volyni. Další exponáty návštěvníkům přiblíží témata náboženství, politických změn či období 1. a 2. světové války. Zkušenosti Čechů ze vzdáleného prostředí jsou zprostředkované také formou průvodních textů a map, mnoha fotografií či vzpomínek pamětníků.
 

Z historie volyňských Čechů

Do Volyňské gubernie se od 60. let 19. století (1868–1880) vydávali hromadně lidé z českých zemí (z Rakouska-Uherska) za levnou půdou (v carském Rusku). Územě i národnostně byla tato oblast k velmi nesatbilní. Roku 1921 připadla západní Volyň Polsku, s tím však byly spojeny počínající národnostní spory. Jako kolonisté si Češi na Volyni budovali svůj prosperující svět a přes časté politické změny se snažili zachovávat si přitom český charakter. Česká enkláva čítající asi 20 tisíc lidí oblast průmyslově pozvedla. Po vypuknutí druhé světové války, v září 1939 byla i západní část Volyně obsazena sovětskou správou. Po napadení SSSR hitlerovským Německem v roce 1941 byla na západní Ukrajině nastolena správa Říšského komisariátu v Rovně (dnes Rivne). S ukončením války byla Volyň připojena k Sovětskému svazu. Ke konci 20. století, v roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Ve druhé světové válce tvořili značnou část československého armádního sboru, což přispělo k možnosti hromadného návratu desetitisíců lidí do historické vlasti. V největší míře reemigrovali do podbořanského či žateckého regionu. Volyň je nyní součástí Ukrajiny a rovněž poslední dobou z ní mnoho lidí s českými kořeny uprchlo před současnou válkou do České republiky.

Expozice Hlasy Čechů z Volyně, kterou připravilo Národní muzeum, je ojedinělou prezentací stále živého a mnohdy opomíjeného tématu naší historie, kterou ze svého rozpočtu financovalo město Podbořany. Provoz muzea zajišťuje místní infocentrum, které sídlí v budově muzea na adrese Dukelská 1.
 

Masakr v Českém Malíně i Volkově, a návrat do vlasti

Nejtemnější kapitolou života Čechů na Volyni byla léta stalinských represí koncem 30. let a vzápětí i druhá světová válka. Největší tragickou událostí v regionu byl dne 13. července 1943 masakr v obci Český Malín. Ozbrojenci UPA (ukrajinských nacionalistů) tehdy povraždili 370 obyvatel vsi, z toho 161 žen a 105 dětí (většinu Čechů zaživa upálili ve stodolách). Zachránilo se jen několik desítek malínských Čechů, většina protože byli vybráni k dopravě potravin, nábytku a dobytka do německých vojenských skladů. Dalších několik uniklo díky tomu, že byli ten den zrovna na nákupech ve městě. K vyvraždění vesnice přitom neexistoval žádný důvod. Češi, velmi schopní zemědělci plnili vzorně všechny předepsané dodávky pro německé okupační orgány a vesnice se nepodílela ani na polském, ani na ukrajinském protiněmeckém odboji.

Kolem Českého Malína, se však, stejně jako na celé Volyni, bojovalo. A to především mezi Poláky a Ukrajinci. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), známá v Česku spíše pod nepřesným názvem "banderovci", začala v létě 1943 útočit na polské vesnice ve Volyni a připravovat celou oblast k tomu, aby se stala "etnicky čistou" součástí Ukrajiny. Zmiňme ale také rusky mluvící vojáky německého wehrmachtu, Vlasovce, kteří byli vysláni na trestní výpravu k vykonání hromadných poprav do další české vesnice Český Volkov.

V době Volyňského masakru v oblasti Volyně vládla anarchie a v obcích s obyvateli české národnosti na Volyni docházelo k vzájemným ozbrojeným střetům partyzánských oddílů i odvetným akcím wehrmachtu. UPA bojovala během 2. sv. války proti Polákům, Němcům i Sovětům zároveň. Ve svých akcích pokračovala ještě několik let po válce, částečně také na území Československa, než byla definitivně rozprášena. V roce 1947 se většina volyňských Čechů vrátila z Volyně do Československa, přičemž tzv. Volyňáci museli obsadit území, odkud byli dříve odsunuti sudetští Němci.
 

Ostatní expozice Muzea Podbořany

Kaolin na Podbořansku
Expozice se zaměřuje na nejvýznamnější místní surovinu – kaolin, který je na Podbořansku těžen nepřetržitě téměř 200 let! Autoři expozice "Kaolin na Podbořansku" představují období těžby, úpravy a zpracování kaolinu od počátků po současnost formou textů, dobových fotografií, map, autentických předmětů a také 3D modelů. Malí návštěvníci si budou moci ze skutečné kaolinové hmoty sami vyrobit plaketu s hornickým znakem. Expozice je umístěna v historických prostorách vodní tvrze v Hlubanech. V budoucnosti bude tvrz s expozicí výchozím bodem naučné kaolinové stezky, kterou rovněž Město Podbořany plánuje. Pro návštěvu je nutné se předem objednat.

Pravěk a raný středověk Podbořanska
Další stálá expozice se týká historických zajímavostí okolí Podbořan. V muzeu tak nahlédnete do pravěku a starověku Podbořanska.