Osada Mařín leží mezi Zadním Arnoštovem a Křenovem na Svitavsku. V osadě najdete dřevěnou zvonici a studnu hlubokou 70 m. Nedaleko osady jsou i dobře patrné zbytky staroslovanského hradiště.
Osada Mařín (dříve Mariendorf) leží v nadmořské výšce 525 metrů východně od staroslovanského hradiště.
Vznikla v roce 1790 parcelací vrchnostenského dvora Lichtenštejnů v Zadním Arnoštově. Podmínkou rozprodeje pozemků bylo
zajištění zdroje pitné vody. Proto se toho roku začala kopat obecní studna, dokončená roku 1793, kdy nabyli svých pozemků i první osadníci.
Kníže Alois Liechtenstein z
Moravské Třebové připravil novým obyvatelům přímo knížecí podmínky: prvních čtrnáct osadníků dostalo
17.19 arů stavebního místa na
domek se zahrádkou. K tomu 138,64 arů zemědělské půdy, do nájmu k tomu 155,15 arů a 11,83 arů společných
pastvin. Později stavěné domky dostaly pouze stavební místo se zahrádkou 7,19 arů. Celkem měla devatenáct domů.
Unikátní mařínská studna
Rumpálové dvouosé zařízení nad
70 metrů hlubokou studnou, jediným zdrojem pitné vody od roku 1792. Mařínská studna je hluboká sedmdesát metrů a řadí se tak mezi
největší studny v České republice. Z větší části je studna
sekaná ve skále. Vodu lidé vytahovali džbery pomocí robustního dvouosého rumpálového soustrojí. Prvně se soukolí uvádělo
do pohybu otáčením dřevěného kola s úchytkami. Dřevěné palce horního kola zapadaly do vysekaných otvorů dolní osy. Bezpečnost jednotlivých součástí zabezpečovalo
šest obručí.
Hloubka studny byla v roce 1792 přibližně 30 metrů a pro častý nedostatek vody byla roku 1824 dále
prohlubována na současných asi 68,5 metrů. Do hloubky 30 metrů je vyzděna lomovým kamenem, její hlubší část je ražena ve skále.