Nový Brunst je vyjma jednoho stavení zaniklá osada spadající do okresu Klatovy, která byla založena v údolí pod vrcholem Pancíř. Osada měla novou, ve své době nejmodernější sklárnu o dvou pecích, kterou zde založil v roce 1828 J. K. Adler.
Roku
1829 založil
Johann Baptista Adler, vedoucí sklárny na Starém Brunstu, v údolí pod
Pancířem novou modernější sklárnu o dvou pecích, nazvanou
Nový Brunst, která mu měla pomoci z finančních obtíží, do kterých se dostal. Jeho naděje se ovšem nesplnily a po dražbě jeho majetku roku
1830 tak Nový Brunst přešel do vlastnictví
Johanna Georga Ascherla, který zde pokračoval v provozu a výrobě
zrcadlového a tabulového skla, vyváženého v 50.letech 19. století až do Benátek a Milána. Výrobu průběžně zlepšovali i sami majitelé různými patenty. Roku 1831 sklářská huť vyhořela, ale byla obnovena a kolem ní vyrostlo celkem
osmnáct výrobních a provozních budov. Mnohem ničivější požár postihl dřevěné budovy roku
1888 – poté byl zbudován zděný objekt sklárny. Provoz byl ukončen na sklonku 19. století, ještě roku 1900 již nefungující sklárna znovu vyhořela.
Po
zániku sklárny se obyvatelé osady začali živit převážně
pastevectvím a
zemědělstvím. V Novém Brunstu se kromě sklárny nacházely
dvě pily,
hamr a reprezentativní
panský dům, kde sídlila rodina majitelů sklárny. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a budovy postupně chátraly, většina byla stržena v 50. letech. Do dnešních dnů se zachovala jedna stodola. Lokalitou prochází
Sklářská naučná stezka vedoucí do nedaleké
Železné Rudy.
Název lokality "Brunst" vychází z německého výrazu "brennen", v překladu "hořet", nebo "pálit". V 16. století se totiž v oblasti nad
Železnou Rudou vypalovaly lesy za účelem získání potaše pro okolní sklárny.