Přijměte pozvání na návštěvu do bytu, v němž "slavík pootavský", básník z literárního okruhu Májovců, strávil poslední dvě desítky svého života. Dochoval se společenský pokoj, jídelna a pracovna s bohatou knihovnou, unikátní je dobová toaleta. Vše s původním nábytkem, obrazy a textiliemi.
V roce 1860 přišel na nově zřízenou reálku v Písku jako profesor kreslení a krasopisu
Adolf Heyduk. Byl rodákem z Předhradí u Skutče (1835) a v době příchodu na jih čech byl již známým básníkem. Po boku J. Nerudy, V. Hálka, J. V. Friše, B. Němcové a dalších se podílel v roce 1858 na
vydání almanachu Máj a je proto řazen do literární skupiny Májovců.
V Písku se mu velmi zalíbilo, oženil se zde s Emilií Reinerovou a navždy se zde usadil. Jeho rodinné štěstí narušila smrt obou dcerušek – Jarmilky a později i čtyřleté Lidušky. Útěchu hledal v literární práci, výsledkem byly
tisíce básní uveřejěnovaných ve všech tehdejších časopisech a na
šest desítek samostatných básnických sbírek. Heyduk zemřel v Písku v roce 1923 a pochován byl na
vyšehradský hřbitov.
V roce 1900 si básník nechal vystavět podle návrhu architekta Jana Kouly
dům ozdobený sgrafity se symboly básnictví – pegasem a labutí. Po smrti paní Heydukové zde byl zřízen památník, který spravuje
Prácheňské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány
básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle básníka.