Památník v Lípové ulici připomíná vypálení největší synagogy v Československu dne 14. 3. 1939 místními nacisty. Synagoga byla postavena roku 1882 a patřila mezi jedinečné stavby města.
Monumentální stavba v
Teplicích, ve své době
největší synagoga na území českých zemí přetrvala běsnění Křišťálové noci na podzim roku 1938, přestože v tu dobu již
Teplice byly
součástí nacistické Třetí říše. Teplická židovská obec byla druhá největší po pražské. Synagoga byla vysvěcena v roce 1882,
kombinovala neorenesanční sloh a maurské vlivy. Dominovala jí ústřední kupole doplněná čtyřmi menšími. Interiér byl podle dochovaných dokumentů bohatě zdoben. Hojně
navštěvována byla až do září 1938, tehdy Židé houfně prchali z lázeňského města, jež se 9. října připojilo k Německé říši. Z třítisícové židovské obce tři čtvrtiny lidí odešly.
Po odstoupení pohraničí plánovala správa města, že budovu po přestavbě využije jako muzeum, galerii a archiv. Město jednalo o převodu tohoto uvolněného židovského majetku.
Pochod wehrmachtu na Prahu a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava však synagoga nepřestála.
Večer před vpádem německých vojsk do českého vnitrozemí synagoga
neunikla zlobě a zášti tehdejších teplických obyvatel a ve středu 14. března 1939 byla vypálena. Do konce roku 1939, jímž začala druhá světová válka, byla zcela rozebrána. Na místě, kde synagoga stávala, je dnes umístěn památník.