První židovské rodiny byly povolány vrchností do městečka zřejmě již před rokem 1623, jiné prameny hovoří o tom, že se zde Židé usadili až po třicetileté válce na konci 17. století. Byli povoláni vrchností, aby pozvedli místní ekonomiku.
Do dnešních dob je v bývalém ghettu zřejmé, které domy byly v židovském vlastnictví. Na konci 18. stol., při prvním číslování domů, totiž byly křesťanské domy označeny arabskými číslicemi a židovské římskými. Později, po r. 1800, byla všem domům přidělena čísla arabská, a tak zatímco křesťanským zůstala popisná čísla jedno a dvouciferná, někdejší židovská obydlí mají v této lokalitě čísla trojciferná. V bývalém ghettu jsou dochované 2 zajímavé židovské domy – Weilův dům čp. 159 s původními klenbami a kamennými dveřními portály s dochovaným hebrejským nápisem, označujícím vchod do modlitebny, a Ledererův dům čp. 161 s pavlačí a černou kuchyní se dvěma ohništi pro oddělenou přípravu masné a mléčné stravy. V tomto objektu je dnes restaurace a penzion Joachim Lewidt. Ta nese jméno nejstaršího doloženého židovského majitele. Při rekonstrukci byly na půdě nalezeny dokumenty z let 1829 – 1834, hovořící o svatbě mladšího syna majitele domu.
Ve městě byla i synagoga – stávala pravděpodobně již od poloviny 17. stol. v dnešní Ostrovní ulici v místě původního zámeckého pivovaru. Jednalo se o rokokovou stavbu, v jejíž blízkosti se nacházela zřejmě i mikve – rituální lázeň. Podle záznamů ze 30. let 20. stol. byly ozdobou chrámu dvě větrné korouhvičky s Davidovou hvězdou a letopočtem 5410 (1650). Budova byla v r. 1925 značně poškozena povodní, dále chátrala (pro stále klesající počet věřících nebyla využívána k bohoslužbám) a v r. 1946 byla zbořena. Při templu (chrámu) působila také šul (škola), kterou vedli většinou rabíni. Vyučovalo se zde náboženství. V místech, kde synagoga stávala, je od r. 2007 umístěn památníček soužití židovských a křesťanských obyvatel v našem městě. Vznikl v dílně akad. sochaře Jaroslava Šindeláře ze soukromých prostředků potomků židovských rodin a Města Spálené Poříčí a má podobu zaniklé synagogy.
V Pražské ulici se nachází židovský hřbitov. Jedná se o cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu. Byl údajně založen v 17. stol., ale doložen je až od 2. poloviny 18. stol. Má plochu 1 036 m2 a je zde dobře dochováno 199 náhrobků. Některé jsou neporušené, z ostatních zbyla pouhá torza. Nejstarší nesou nápisy v hebrejštině, latinkou jsou psány zejména náhrobky novějšího data. Jedná se buď o češtinu nebo němčinu, případně jidiš. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1801. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1936. V současné době je hřbitov obnovený, upravený a volně přístupný. Zveme vás tedy k procházce po stopách našich dávno zmizelých sousedů, jejichž osud nejen v našem městě tak nenávratně poznamenala lidská pýcha a krutost, ale přesto svou dávnou přítomností ovlivňijí i náš život.