Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 milionů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 620 m.
Prohlídka Koněpruských jeskyní
Jeskyně jsou od roku 1959 přístupné veřejnosti (objeveny byly o devět let dříve) a návštěvníci mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech (cca 620 m). Nejstarší a zcela unikátní výzdobu jsou krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu. Jeskyně jsou jedinečné také paleontologickými nálezy, byly zde nalezeny až 1,5 milionu let staré kosterní pozůstatky zvířat.
Koněpruské jeskyně jsou nejdelším jeskynním systémem v Čechách se třemi jeskynními patry a délkou přes 2 kilometry. Část tohoto jeskynního systému si můžete projít s průvodcem po návštěvnickém okruhu, navíc se zárukou, že vás nebude rušit mobilní telefon. V létě se v jeskyni můžete i příjemně ochladit. Prohlídka trvá 50 až 60 minut a překonáte na ní 483 schodů. Teplota se zde drží mezi 9-10,5 °C.
Zajímavosti Koněpruských jeskyní
Zajímavý je již samotný vstup do jeskyně. Ten je umístěný ve stěně lomu, ze kterého byly při těžbě vápence jeskyně objeveny. V Koněpruských jeskyní jsou k vidění rozmanité typy výzdoby od jednotlivých krápníků přes krápníkové útvary, náteky, záclonky až po celé sintropády. K té nejstarší a nejzajímavější patří tzv. Koněpruské růžice, které si návštěvníci mohou zblízka prohlédnout v Proškově dómu. Tato výzdoba je unikátní nejen svým stářím, ale i chemickým složením, protože navíc obsahuje opál. Působivé jsou také excentrické krápníky, které rostou "všemi" směry a někdy se dokonce i větví.
Jak vznikly Koněpruské jeskyně
Jeskyně vznikly krasovou činností vod, které prosakovaly vápencovým masívem (starým 400 milionů let) a vytvořily systém tří jeskynních pater s převýšením více než 70 metrů. Předpokládá se, že hlavní etapa vývoje jeskynních prostor jako takových probíhala před 25 – 30 miliony lety. V jeskyních se střídá hned několik generací krápníkové výzdoby. Z usazenin pochází velké množství paleontologických i kosterních nálezů.
Odkud pochází název Koněprusy?
Možná vás při vyslovení jména Koněprusy napadne, odkud tohle podivné slovo pochází. V dávné minulosti znamenalo slovo „prusý“ bílý... Řada badatelů se domnívá, že oblast Zlatého koně a Koněprus byla kdysi významným kultovním místem. Známější je ale fakt, že za panování krále Jiřího z Poděbrad (v 15. století) byla v jeskyních provozována penězokazecká dílna. Penězokazci vyráželi mince z měděného plechu, střížky máčeli do amalgámu stříbra, žíháním odstranili rtuť, takže postříbřené padělané mince vypadaly jako pravé. Vyrazili jich přibližně 5 000 kusů, což by jedné osobě postačilo na obživu na dva roky. Nikdo nebyl přistižen, a tak se neví, kdo falešné dílo provozoval. Rekonstrukce dílny je k vidění ve svrchním patře jeskyní.
Jak se k jeskyním dostat
Od
Prahy jsou Koněpruské jeskyně vzdálené jen 30 kilometrů. Jeskyně najdete u obce
Koněprusy (při dálnici
EXIT 18 a železnici z
Prahy do
Plzně, 30 km jihozápadním směrem od
Prahy a přibližně 12 km od
Karlštejna). U východu z jeskyní začíná zrekonstruovaná povrchová
naučná stezka s barevnými informačními tabulemi, na kterých zjistíte řadu zajímavých údajů o krajině, fauně i flóře chráněného území.
Co si v okolí ještě prohlédnout aneb koněpruské zajímavosti
- Dům přírody Českého krasu – poutavá expozice Českého krasu vzniká u Koněpruských jeskyní, v geologicky pozoruhodném území národních přírodních památek Kotýz a Zlatý kůň nad velkolomem Čertovy schody. Když se stavba podaří podle plánu, bude nový Dům přírody otevřen v průběhu roku 2024.
- Stačí jít jen pár kroků od jeskyně a dojdete na vrchol Zlatého koně s výhledem do krajiny, nedaleko je další vyhlídka na vápencový lom. Ve starém lomu u jeskyní můžete najít zkameněliny. Máte-li více času můžete pokračovat v romantické procházce i dalšími opuštěnými lomy a projít se i starou štolou.
- Kde je kůň musí být i Kobyla. Lom tohoto jména objevíte cca 1,5 km JV od jeskyně. K vidění je tu geologická porucha, tzv. Očkovský přesmyk, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin na vrstvy mladší.