Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové sály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály.
Prosecké skály jsou přírodní památkou, která se nachází na rozhraní pražských čtvrtí Prosek a Libeň
v okolí ulic Nad Kundratkou a Na Rozhraní. Přírodní památka byla vyhlášena 29. dubna 1968. Jedná se o skalní útvar tvořený zachovalými
výchozy cenomanského pískovce české křídy.
Dominantou Proseckých skal je otevřený
profil pískovců, který dokumentuje vývoj české křídové pánve na území
Prahy. Současná délka přístupných podzemních chodeb je asi 500 m, ale celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5 až 7 km. Od 18. století se zde
ručně těžil bílý písek. Největší rozmach těžby oblast zažila v 19. století, kdy se písek používal na štuky, výrobu pískových mýdel a na posypávání prkenných podlah. Konec nastal až v první polovině 20. století.
Spodní světlejší vrstvu skal tvoří bílý pískovec, který se usazoval ve sladkých vodách. Horní vrstva představuje hrubozrnné
pískovce rezavé barvy. Ty se ukládaly v mořském prostředí. Nejznámějším důlním dílem v této oblasti je Močálka.
Přes Prosecké skály vede
naučná stezka Vysočany – Prosek – Střížkov, která seznamuje návštěvníky s historií těchto původně zemědělských osad. Začíná
u stanice metra Vysočanská, ale často křižuje zastávky MHD, cestu si tak můžete zkrátit nebo přizpůsobit. Stezka s
21 zastaveními měří téměř 9 kilometrů. Panorama Prahy si nejlépe vychutnáte z
vyhlídky Emmy Destinové. Další vyhlídku najdete poblíž ulice Na vyhlídce, jmenuje se příznačně
Vyhlídka Prosecké skály.