Řeka Úhlava

Řeka Úhlava pramení na severozápadním svahu Pancíře na Šumavě v nadmořské výšce 1150 m n. m. Celková délka toku činí 108,5 km a plocha povodí 915,115 km². Už na devadesátém čtvrtém kilometru je postavena hráz přehradní nádrže Nýrsko, která zásadně ovlivňuje tok Úhlavy. Nádrž je využívána jako zdroj pitné vody a má částečně i účel ochrany před negativním účinkem povodní. Nádrž odděluje horní a dolní část povodí Úhlavy jak z hlediska migrace ryb, tak i z hlediska hydrologie. V nádrži jsou tlumeny přívalové vody, dále je využita k retenci části jarní vody a též je z ní udržován stálý průtok na úrovni minimálně 0,36 m³/s.
 
Pod přehradou Nýrsko je charakter toku poměrně jednotvárný, řeka má pozvolný spád, protéká poměrně širokým většinou nezalesněným údolím a bohatě meandruje. Jsou zde většinou pouze břehové porosty. Řeka má celou řadu drobných přítoků, ale snad kromě Chodské Úhlavy nepatří žádný z nich mezi významnější.
 

Z Bradavy na Úslavu

Úslava má velmi zajímavou zeměpisnou historii – věděli jste, že své jméno získala díky tiskařské chybě? První písemná zmínka o řece pochází z roku 1266, kdy je popisována jako Bradaua. Za Karla IV. nesla jméno Radawa i Bradava. Po roce 1624 je zmiňována jako Brádava. Na další mapě je uvedená Bradlavka. Pak přišel osudný rok 1712 a Mauricius Vogt, plaský cisterciák, vydal v německém Frankfurtu zeměpisnou knihu s názvem „Das jetzt-lebende Königreich Böhmen in seiner historisch- und geographischen Beschreibung vorgestellt“, avšak při její sazbě (a zřejmě i při rytí mapy) došlo k politováníhodné chybě. Záměnou se sousední řekou bylo jméno Bradlava zaměněno na Úhlava. A aby toho nebylo málo, tiskařský šotek zaměnil písmeno h za německé ß.
 

Pramen Úslavy

Pramen, dnes už přes 300 let řeky jménem Úslava, najdeme nad obcí Lukoviště na Klatovsku pod pastvinou chráněnou elektrických ohradníkem. Některé zdroje uvádějí, že Úslava původně pramenila přímo v pastvině, ale z bezpečnostních důvodů je teď za pramen označována meliorační trubka mimo dosah dobytka.
 

Info pro vodáky:

Na horním toku má řeka ráz bystřiny s velkým spádem, postupně mohutní, zejména po spojení se svými přítoky (Zelenský, Černý a Bílý potok). Pod Zelenou Lhotou byla vybudována v roce 1969 přehrada Nýrsko s 36 metrů vysokou kamenitou hrází, která zásobuje pitnou vodou Plzeň a Domažlicko. Pod Janovicemi nad Úhlavou se vodní tok zklidňuje, rozšiřuje, obloukem se vyhýbá městu Klatovy a plyne dál okolo hradů Kokšín a Švihov, dále protéká zámeckým parkem v Lužanech, až dorazí k Přešticím. Zatímco zde má Úhlava charakter lužního toku, před Plzní se stává divokou – řečiště se zahlubuje, proud sílí, vytváří peřeje a získává téměř horský ráz. Není divu, že tento úsek s tzv. Čižickými proudy patří k vodácky nejoblíbenějším úsekům.
 
Úhlava je v horním toku sjízdná jen v případě vypouštění vody z přehrady, což mimo suchá léta bývá často, i když se jedná o minimální průtok. Více vody mívá řeka na jaře a po deštích. Orientovat se lze podle vodočtu ve Štěnovicích, kde by mělo stačit 50 cm pro plavbu z Přeštic a 60 cm pro horní tok. Z Nýrska je možné plout již při stavu 40 cm na tamním vodočtu. Na Úhlavě se každoročně pořádá Český pohár vodáků.  
 

Sjízdné úseky Úhlavy

Obvyklý začátek plavby je u silničního mostu v Janovicích n/Ú, Klatovech, Švihově, Přeštice a Čižicích. Zakončení (u jezu) na přírodní plovárně se zahradní restaurací v Plzni Hradišti na ř km. 3,9. Celý tok z Janovic do Plzně lze splout za 3-4 dny.
 
Janovice n/Ú – Plzeň Hradiště: 72 km – 3-4 dny plavby; vodočet Tajanov – min. 70 cm
Klatovy – Plzeň Hradiště: 60 km – 3 dny plavby; vodočet Tajanov min. 60 cm
Švihov – Plzeň Hradiště: 46 km – 2-3 dny plavby; vodočet Štěnovice min. 55 cm
Přeštice – Plzeň Hradiště: 28 km – 1-2 dny plavby; vodočet Štěnovice min. 50 cm
Čižice – Plzeň Hradiště: 14 km – 1 den plavby; vodočet Štěnovice min. 50 cm

Jako jednodenní výlet můžete splouvat úseky:
Čižice – Plzeň Hradiště: 14 km
Švihov – Přeštice: 19 km