Revitalizace okolí nádraží Na Florenci – Masaryčka spojuje – Zaha Hadid

Roku 2013 byla vyhlášena mezinárodní urbanistická soutěž a následujícího roku byl vybrán návrh kanceláře Zaha Hadid architects, který prošel několika proměnami. Do vypracování plánové dokumentace se zapojila také kancelář Jakub Cigler architekti. Roku 2021 získal projekt stavební povolení a začalo se se stavebními pracemi, přičemž novostavba má mít obchodní i kancelářské prostory. Budova sestává ze dvou hmot s prosklenými výrazně horizontálně pročleněnými fasádami. Směrem k Havlíčkově ulici vyrůstá z budovy věž obložená zlatými lištami, evokující železniční motivy. Z hlediska tvorby Zahy Hadid jde o jednu z nejukázněnějších realizací, nepodléhající „neodůvodněné plastičnosti“, ale vycházející z přirozené organičnosti.

Projekt revitalizace území Masarykova nádraží připravuje společnost Penta Real Estate ve spolupráci s Českými drahami a Správou železnic. Po letech úsilí se podaří zachovat funkci centrálního pražského nádraží, uskutečnit jeho rekonstrukci a v několika fázích paralelně rekultivovat po dekády let nevyužívaný brownfield na přilehlých drážních pozemcích. Mimo ateliérů Zaha Hadid architects a Jakub Cigler architekti, Penta spolupracuje na projektu revitalizace Masaryčky také s ateliéry TaK architekti a Seko Schindler Architects.
 

Zaha Hadid

Zaha Hadid, přezdívaná „královna křivky“ a „kouzelnice klikatých a vlajících forem“, patří mezi přední osobnosti světové postmoderní architektury. Její tvorba je zařazována do dekonstruktivistické architektury, což je přístup, který se vyznačuje nepravidelností tvarů a nepředvídatelností, která často popírá tradiční elementy architektury. Její návrhy však vždy vycházejí z místního kontextu. Posláním kanceláře je kultivovat a posílit identitu místa a spjatost obyvatel a dalších uživatelů s ním, a to využitím prvků typických pro lokalitu a vytvořením jedinečného architektonického návrhu. Fasáda pražského projektu u Masarykova nádraží je inspirována kolejemi a zlatou barvou, charakteristickou pro pražské věže.

Zaha Hadid byla autorkou mnoha veřejných staveb. První velké uznání jí přinesla realizace požárního domu pro továrnu Vitra v německém Weil am Rhein (1993). Pro rakouský Innsbruck navrhla skokanský můstek Bergisel (2002) a pro olympiádu v roce 2012 vytvořila Londýnské centrum plaveckých sportů. Její kancelář navrhla mnohá světová muzea, jako jsou Centrum soudobého umění v americkém Cincinnati (2000) nebo Riverside Museum v Glasgow (2011). Vytvořila návrhy i pro administrativní a obchodní budovy, například pro kancelář BMW v Lipsku (2005), Innovation Tower v Hongkongu (2013), Dongdaemun Design Plaza v Soulu (2011) nebo sídlo přístavní správy v Antverpách (2016).

V roce 2004 se Zaha Hadid stala první ženou, která získala prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. V letech 2010 a 2011 obdržela Stirlingovu cenu, nejprestižnější ocenění ve Velké Británii, za návrh muzea současného umění MAXXI v Římě a za střední školu Evelyn Grace v Londýně.

Projekt revitalizace území Masarykova nádraží má v kanceláři Zaha Hadid Architects na starosti architekt českého původu Jakub Klaška. Ten studoval architekturu nejprve v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Evy Jiřičné a následně ve studiu Zahy Hadid na Vysoké škole aplikovaných umění ve Vídni. V kanceláři Zaha Hadid Architects pracoval od roku 2010 na řadě různorodých projektů, jako je Mezinárodní centrum kultury a umění v čínském Čchang-sa, rezidenční projekt 520 West 28th v New Yorku nebo na vítězném návrhu prvního celodřevěného fotbalového stadionu pro klub Forest Green Rovers v Anglii.