Rybník Nesyt – největší rybník na Moravě

Rybník Nesyt je jedním z Lednických rybníků. Vodní plocha má rozlohu 288–306 ha. Voda v něm dosahuje maximální hloubky 5,5 m a objem rybníka činí 4,7 mil. m³. Na třech místech po jeho obvodu byly zbudovány ornitologické pozorovatelny pro sledování a sčítání ptactva. Zájemci z řad ornitologů a milovníků přírody tak mohou sledovat dění na rybníku, pozorovatelny jsou volně přístupné i široké veřejnosti.
 
Rybníky na Nesytě začal budovat Jan Kuna z Kunštátu. Založení rybníku Nesyt spadá do doby okolo roku 1530, kdy vlastnil město Hodonín Jan z Lipé. Zajímavé je to, že Hodonín nebyl opevněn hradbami, město chránily pouze dusané valy a příkop před valy byl napuštěný vodou, která na jižní straně pocházela právě z rybníku Nesyt. Chovu ryb se tam dařilo, po roce 1600 se daly ryby z hodonínských rybníků koupit třeba až ve Vídni, kam se vyvážely až do 40. let 20. století. Samotný název rybníka vznikl údajně podle stále hladových, tedy „nesytých" ryb.
 
Z jihu se do rybníku vlévá šest přítoků, z východu jeden a ze severu dva. Voda odtéká na východ potokem Včelínek přes rybníky v Lednicko-valtickém areálu do Dyje. I dnes se rybník využívá především k chovu ryb. Je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky a na západním břehu se nachází národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu. Navíc je významnou ornitologickou lokalitou. Slouží jako významné hnízdiště vodního ptactva. Po severním okraji Nesytu prochází modrá turistická cesta, která vede z Mikulova až do Valtic. Po téže cestě vede i několik cyklotras (Moravská vinná, Lichtenštejnská a další). Nejbližší vlakovou zastávkou je Sedlec u Mikulova.
 

Koho lze na Nesytu pozorovat?

Kromě hnízdících ptáků představuje Nesyt magnet i pro desítky dalších druhů, které sem zaletují za potravou nebo se tu zastavují na tahu. Přes je možné spatřit volavky rusohlavé, desítky volavek stříbřitých a až 200 volavek bílých, kolpíky bílé nebo kormorány malé. Z dravců se kolem Nesytu dlouhodobě zdržuje orel královský a orli mořští. Z nejvzácnějších „zatoulanců“ se tu objevili jak severští hosté – vodouš malý, lyskonoh úzkozobý, chaluha příživná, tak druhy z východu – racek velký nebo ptáci přímořských či slaništních biotopů – kulík mořský.
 
Pravidelně zde hnízdí vzácní tenkozobci opační, pisily čáponohé nebo husice liščí. Celkem se tu dá napočítat přes 2 000 kusů ptáků ve více než 30 druzích.