Rybníkářství Třeboň

O rozšíření jihočeských rybničních soustav se zasloužil podnikavý a odvážný Jakub Krčín z Jelčan. Do rožmberských služeb nastoupil roku 1561, o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary, ovčíny a rybníky. Největší pozornost soustředil na rozšíření rybniční soustavy třeboňské. Roku 1570 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (Světa), 1571 Spolského, 1574 rozšířil Opatovický, 1577 postavil Potěšil, rozšířil Naději a Skutek, 1580 rozšířil Dvořiště a Záblatský. Roku 1584 přistoupil ke stavbě svého životního díla, mohutného Rožmberka. V roce 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Rožmberk byl dokončen roku 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany, kde zemřel roku 1604.

Štěpánek Netolický (asi 1460-1539) pocházel z poddanské rodiny z Netolic. Na přelomu 15.-16. století se vyučil rybníkářskému řemeslu (dříve oborník) při stavbách rybníků u Lomnice nad Lužnicí. Z té doby se připomínají rybníky Starý Koclířov, Tisý (1502-1504), od Třeboně pak Ruda. Po roce 1505, kdy se stal Štěpánek hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem, dokončil důmyslný návrh rybniční soustavy „na pláni Třeboňské“, kde nejvýznačnější místo svojí rozlohou mají rybníky Opatovický (1510-1514), Horusický (1511-12) a Kaňov (1515) a rozšíření rybníka Záblatský (1509). Z těchto plánů pak pravděpodobně vycházel i Jakub Krčín z Jelčan. Jeho nejproslulejší a také nejznamenitější vodohospodářské dílo je Zlatá stoka (1508 -1518). Štěpánek výhodně využil přírodních podmínek a bývalého náhonu k Opatovickému mlýnu a vedl stoku (Strúhu) tak aby naháněla a vypouštěla všechny hlavní rybníky Třeboňska.

Mikuláš Rutard z Malešova (?-po1576) pocházel z vladycké rodiny od Kutné hory, odkud se pak odstěhoval za svým otcem do Českých Budějovic. Objevuje se ve službách pánů Krajířů z Krajku na chlumeckém a novobystřickém panství. Jeho učitelem byl Štěpánek Netolický. Mikuláš Rutard stavěl své rybníky převážně na Chlumecku. Prvním rybníkem je rybník Kanclíř, který začíná stavět po roce 1540 a který má nejdelší hlavní hráz na Třeboňsku 2 600 m. Význačnou Rutardovou rybniční stavbou důležitou pro svou retenční funkci na povodí Hostice byla stavba rybníka Staňkovského zvaného původně Soused, který byl následně přejmenován na rybník Kačlehy.

Rozhodující význam pro zdokonalení a rozvoj rybníkářství na Třeboňsku měl Josef Šusta (1853-1914). Jeho kniha “Výživa kapra a jeho družiny rybničné” se stala světovou učebnicí rybníkářství. Šusta svými výzkumy a jejich ověřením v praxi postavil rybníkářství na vědecký základ a je právem označován za nestora moderního rybníkářství.