V Benešově nad Ploučnicí se dochoval velmi významný komplex dvou oddělených samostatných zámeckých celků – Horního a Dolního zámku, k nimž můžeme připojit ještě třetí doklad jedinečné renesanční architektury, přilehlý farní kostel Narození Panny Marie.
S fenoménem "
saské renesance" na Benešovsku, Českokamenicku, Děčínsku a Ústecku je neoddělitelně spojen šlechtický
rod Salhausenů, který k nám přišel z Míšně v roce 1515; téhož roku získal inkolát a byl přijat mezi českou šlechtu. Synové Jiřího ze Salhausenu Bedřich, Jan a Volf zprvu žili společně, v roce 1522 se však rozdělili a v Benešově nad Ploučnicí setrval pouze Bedřich, který si zde během tří let vystavěl první vlastní sídlo,
dnešní tzv. Horní zámek.
Od roku 1540 ve své stavební aktivitě pokračoval a souběžně s přístavbou nového sídla stavěl pro syna Jana
Dolní zámek ozdobený bočními renesančními štíty ve tvaru "oslího oblouku" a třípatrovou hranolovou věží před jižním průčelím. Jeho bratr Bedřich mladší žil později na Horním zámku a Janovi synové Antonín a Volf na Dolním zámku. Kolem roku 1578 si Volf nechal přistavět při Dolním zámku vlastní
renesanční palác, tzv. Volfovo křídlo. Tím byla stavební aktivita Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí ukončena. V průběhu následujících let oba benešovské zámky získávají noví majitelé, ale už nikdy nebyly sídlem panství, čímž se vzácně vyhnuly účelovým módním přestavbám.
Dolní zámek byl zpřístupněn v roce 1961 a naštěstí jej vážněji neohrozil ani požár v prosinci 1969, který citelně zasáhl etnografickou expozici
Národního muzea.
Horní zámek byl díky systematickému úsilí památkářů zpřístupněn po celkové rekonstrukci v roce 1999. Jedinečnou renesanční podobu obou zámeckých objektů citlivě doplňují zdejší
expozice dobového nábytku,
porcelánu,
zbraní, obrazů a grafik
i uměleckých řemesel, evokující život drobné šlechty na panském sídle v 16. a 17. století. Na zámeckém nádvoří je umístěna kopie sochy Tritona od holandského mistra Adriana de Vries.
Od sezóny 2016 jsou na zámku v
Benešově nad Ploučnicí v druhém patře Volfova paláce zpřístupněny
lovecké salonky, do
Thunské galerie v Horním zámku přibyly nově
restaurované obrazy a expozice se tak rozšířila o další místnost.
Obnova přízemního prostoru severní věže
Od roku 2020 probíhá na zámku obnova přízemního prostoru severní věže horního zámku. Restaurátorské práce se zaměřují na renesanční strop s původní výmalbou s motivy rostlin. Místnost, která sousedí s prodejnou vstupenek a zároveň turistickým informačním centrem, bude návštěvníkům přístupna v průběhu léta 2021. Obnova přízemí severní věže symbolicky uzavře 30letou komplexní obnovu horního zámku.