Areál bývalého vodního mlýna tvoří patrová obytná budova s přístavbou hostinských místností, třípodlažní budova mlýnice se strojovnou, zděná patrová sýpka, hospodářské budovy a ohradní zeď s bránou. Rozsáhlý areál byl stavebně upravován od pozdního středověku do počátku 20. století.
Mlýn ve Vepřku patří k nejvýznamnějším objektům svého druhu na území
Středočeského kraje a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. Kromě stavební podstaty mlýna, kontinuálně zasahující od pozdního
středověku do
první třetiny 20. století, je mimořádně významné i dochované
technologické vybavení mlýna. Od roku 2011 je stavba chráněna jako kulturní památka ČR.
Přesná doba založení mlýna dosud není známá. Je však pravděpodobné, že k němu došlo ve
14. století, kdy byl v majetku pražské kapituly. Během třicetileté války byl mlýn zřejmě výrazně poškozen spolu s celou vsí. V baroku tak byly položeny základy dnešní
mlýnice a v klasicistním období došlo kolem roku
1816 k
přestavbě areálu v dochovaném rozsahu. V 50. letech 19. století byla jižně od mlýna postavena trať Státní severozápadní dráhy, která jej oddělila od jádra obce. Na přelomu
19. a 20. století byla přestavěna obytná budova v eklektickém duchu (datace 1904 a 1907). V téže době bylo
modernizováno i technické vybavení mlýna, které se prakticky dochovalo dodnes. Poslední úpravy areálu proběhly ve 20. letech 20. století, kdy byla k mlýnici přistavěna
turbínová strojovna a upraveny hospodářské objekty.
Během druhé poloviny 20. století byl areál
opuštěný, chátral a došlo ke zřícení většiny střech. O záchranu památky před zánikem se zasloužili až noví vlastníci po roce 2010, kteří po více než desetileté obnově
chystají zpřístupnění mlýna i s historickými technologiemi.