Poměrně rozsáhlé zbytky středověkého opevnění, z větší části postavené roku 1534 patří k nejstarším dochovaným památkám města. I když byly hradby v roce 1829 zbořeny, jsou jejich dochované zbytky dokladem renesanční fortifikace Hlučína.
Opevnění
města Hlučína bylo pravděpodobně vytýčeno již při samotném založení města. Skládalo se z
9 metrů vysoké kamenné hradby, 3 bran a 13 okrouhlých bašt. Na západě navazovaly hradby na opevnění středověké tvrze, později přestavěné na zámek. Před opevněním se nacházel
příkop. Hradby byly vybudovány koncem 15. či až počátkem 16. století. Údajně bylo opevnění
dokončeno v roce 1535 za majitele tvrze
Bernarda ze Zvole. Komplex opevnění doplňovaly dvě dvanáct metrů
vysoké věže, které byly opatřeny
padacími mosty.
Již roku 1768 byly sneseny věže nad branami, roku 1822 byla kompletně zbořena Ostravská brána a roku 1829 brána Opavská. Poté byly
pomalu bořeny c
elé úseky hradeb a zasypávány příkopy. Mnohé kusy hradební zdí i okrouhlých bašt byly použity jako obvodové zdivo nově se rozšiřujících
měšťanských domů.
Dodnes se
dochovaly jen krátké úseky hradeb i s několika baštami.