Pokud byste chtěli hledat Popelku mezi českými pohořími, pak jsou to nepochybně Vraní hory, které se vypínají východně od známých Krkonoš. Osmikilometrové pohoří s nejvyšším vrcholem Špičákem (887 m n. m.) se rozkládá na východ od Žacléře.
Máte-li rádi
opuštěná a zapomenutá místa, kam lidská noha příliš často nezavítá, zamiřte do Vraních hor! Jde o součást členité a geomorfologicky velmi
pestré Broumovské vrchoviny, která vyplňuje rozsáhlé území
východně od Krkonoš kolem česko-polské hranice. Vraní hory tomuto regionu dodávají
nejvyšší bod – Královecký Špičák se svými 881 metry nad mořem představuje nejen nejvyšší kótu Vraních hor, ale i celé Broumovské vrchoviny, kam spadají i známé
Teplicko-adršpašské skály.
Z Královeckého Špičáku se nabízí
nezvyklý pohled na Krkonoše. I když si
Sněžku určitě nespletete, bude vám pohled z jiného úhlu připadat zvláštní. Pod kopcem se rozprostírá hornické
město Žacléř a také vesničky
Vrchová,
Bečkov,
Bernartice, kdysi německé, které si zachovaly z velké části původní ráz. Z nich se také můžete do Vraních hor vydat. Ve Vraních horách mnoho turistů nepotkáte, v létě jsou však
oblíbeným místem horských cyklistů.
Vraní hory
vděčí za svoji strmost sopečné činnosti, která v této oblasti zanechala silnou stopu. Ostré kopce jsou proto dobře vidět už z dálky. Kromě toho tu najdete
i mnoho skalních lokalit a útvarů, další zajímavostí jsou načervenalé, křemenem bohaté a vulkanické horniny. Hezká je například
Čertova rokle na Bečkovem, ozdobená ryolitovými skalisky, z nichž největší pozornost zasluhuje
Skalní jehla. Pod Bečkovským vrchem se ve skalní stěně zase nachází neobvykle silný pramen –
Bečkovský vodopád.
Osmikilometrový
masív Vraních hor upoutá každého svými příkrými svahy a
celkovým převýšením okolo 400 metrů. Vypíná se východně od Žacléře a z větší části zasahuje do Polska pod názvem Gory Krucze (v polštině „Krkavčí hory“).
Východiskem do hor jsou obce
Bernartice a pohraniční Královec. Dostanete se do nich z
Trutnova buď autobusem nebo vlakem.