Asi kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m), se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích.
Provazec představuje cca
1,5 km dlouhý více vrcholový zalesněný hřeben (639 m n. m.), táhnoucí se ve směru severovýchod-jihozápad. Na východě je oddělen sedlem, jímž prochází silnice z Hostomic do
Příbrami (Kuchyňky), respektive Malého vrchu. Na jihozápadě sestupuje ke kótě Hořice, na západě prudce
spadává do údolí V zabitých. Severovýchodní část hřebene je velmi skalnatá. Nejzápadnější vrchol (632 m n. m.) byl nazván
Holý vrch.
Největší pozoruhodností hřebene je
kamenná, na sucho skládaná zeď, táhnoucí se po jeho temeni v celé délce od nejvýchodnějšího skalnatého vrcholku až k Holému vrchu. V nejvýchodnější části má charakter terasy, dále k západu pak cca 40 cm silné zdi,
místy dochované do výše téměř 2 m. Zeď určitě souvisí s fragmenty podobné zdi v údolí V zabitých, byť ve svahu mezi Holým vrchem a údolím není po pokračování zdi ani stopy.
Původ zdi (milovníky
Brd často nazývané Velkou brdskou zdí)
není zcela jasný. Nejčastěji se uvádí, že
oddělovala panství Hořovické (Jinecké) od panství Hlubošského,
aby nepřebíhala zvěř (přičemž se někdy připouští, že hlavním účelem této stavby mohlo být dát lidem
možnost výdělku v době nouze). Tuto představu však trochu nabourává příčka, vybíhající z hlavní zdi na hlubošskou stranu, které zjevně žádnou hranici netvoří. Zeď bývá
datována na přelom 18. a 19. století. Z paseky na západním úbočí Holého vrchu si užijete krásné výhledy na
Písek a Střední Brdy.