Při projektování letohrádku Kratochvíle vycházel jeho tvůrce Baltazare Maggi z manýristického renesančního náhledu. Součástí zámku je také renesanční zahrada se záhony bylin a zemědělských plodin, komponovanými do geometrických obrazců.
Zámek Kratochvíle patří k nejzachovalejším renesančním stavbám svého druhu u nás. Svou jedinečnou atmosférou konkuruje i šlechtickým sídlům daleko větším. Letohrádek i se zahradou a oborou představují svérázný uzavřený svět. Od okolní přírody je oddělen vysokou zdí, za kterou se nachází rozlehlý park, ovšem vytvořený lidskou rukou – dokonce i včetně pevné země pod nohama. Zámek Kratochvíle se totiž nachází na místě dřívějších bažin. Aby bylo možné hlavní budovu vůbec postavit, byly do bažiny zaraženy olšové piloty, které vlastní stavbu nesou.
Zahrada má tvar obdélníku, součástí opevnění je i kaple Narození Panny Marie v jihovýchodní části areálu a hospodářská stavení. Dnes tvoří zahradní dominantu štěpnice na břehu vodního kanálu, pravidelně řešená výsadba tisových a zimostrázových živých plotů na ostrově a poměrně rozsáhlá bylinková zahrada u severní zdi zahrady. Východně od zámku se nachází dostihové závodiště, u něj aleje dubů, jasanů a platanů. V Netolické oboře se nachází téměř zapomenutá technická památka, umělá stoka Krčínka dlouhá asi 8 km, která sloužla k pohonu pohyblivých vodních atrakcí.
Součástí zahrady jsou i záhony bylin a zemědělských plodin, komponované do geometrických obrazců. Bylinky se používaly propotřeby v lékařství, jako pokrm nebo se pěstovaly jen tak pro okrasu. Bylinkové záhony v severní části zahrady mezi obvodovou zdí a příkopem tvoří dlouhý pás. Pěstuje se zde kmín, kopr, dobromysl, česnek, majoránka nebo měsíček, kozlík nebo šalvěj lékařská.