Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen.
Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic. Ti jej ve druhé polovině 15. století upravovali pro občasný pobyt a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Pro hospodářské příslušenství využili i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes již zcela zaniklé.
Objekt byl nazýván zámkem již v roce 1507, kdy byl získán rodem Pernštejnů. Nevíme, zda jej stavebně upravovali. V roce 1588 jej prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. V této době je zámek popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná budova s mnoha pokoji.
Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. Budova dostala hladkou fasádu, v níž byly zdůrazněny gotické a ranesanční prvky (neomítnuté části klenebních oblouků, kamenná ostění oken a dveří, kamenická značka u rohového opěrného pilíře). V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je nyní obřadní síň. V jižním křídle je městské muzeum a kulturní centrum. Po pravé straně vjezdu do nádvoří byly instalovány barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Jana Sarkandera z mostu v Lidické ulici.
Od jara 2014 je nově zámek snadno přístupný i pro vozíčkáře, disponuje totiž novým výtahem.