Na skalnatém ostrohu, který se kdysi jako orlí hnízdo tyčil vysoko nad údolím Vltavy a dnes jej obklopuje hladina Orlické přehrady, kdysi stával raně gotický hrad, celnice vybírající poplatek za plavbu po řece. V okolí zámku se rozkládá rozlehlý anglický park se Schwarzenbergskou hrobkou.
Předchůdcem dnešního hradu Orlíka byl menší hrad vybudovaný ve 13. století na ochranu cesty od Milevska na Mirovice na levém břehu Vltavy, vysoko nad brodem, kde se vybíralo clo z plavby po řece. Od dob panování Karla IV. Byl Orlík v držení převážně české šlechty (Zmrzlíci ze Svojšína, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové). Roku 1948 hrad a panství znárodněno, 1942 v rámci restitucí navráceno Karlu VII. Schwarzenbergovi. Hrad tvořil nejprve nevelký palác, chráněný z přístupové strany hradbami a trojicí obranných věží. Požár, který Orlík zničil roku 1508, a následné vymanění hradu z manských závazků podnítilo rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu. Asi před rokem 1588 vlašský mistr Augustin Orlík renesančně upravil. Zásadní posílení významu Orlíku přinesl počátek 19. století, kdy si jej zvolil kníže Karel Schwarzenberg za sídlo.
Schwarzenbergy bohatě vybavené zámecké interiéry jsou vynikající ukázkou životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál , jehož vyřezávaný kazetový strop a obložení stěn zhotovil v letech 1882 -1884 Jan Teska. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný Rytířský sál. Na zámku je také zastoupen empírový styl napoleonské doby a to především nábytkem, který si přivezl již zmíněný Karel Schwarzenberg z Paříže.
Blízko u zámku se nachází kotviště pro parník, na kterém lze přejet ke hradu Zvíkovu a poté zpět. Navštívit můžete také zajímavé akvárium sladkovodních ryb.