Židovská čtvrť v Třebíči – zapsána na seznam Unesco

Všechny tři třebíčské památky UNESCO propojuje naučná stezka „Po stopách opatů a rabínů“, která vám poodhalí něco ze života obou náboženských komunit, které po staletí v Třebíči žily v těsném sousedství. Návštěvníci zde mohou navštívit Zadní synagogu a Dům Seligmanna Bauera. Skupiny od 5 osob mohou využít i průvodcovské služby na dvou okruzích, podmínkou je zamluvení dva dny předem. Okruh 1 zahrnuje Zadní synagogu a prohlídku židovské čtvrti s průvodcem. Okruh 2 je rozšířen o prohlídku židovského hřbitova.

První zmínka o židovském osídlení v Třebíči se objevuje v roce 1338 v tzv. norimberském martyrologiu. Z tohoto dokmentu je patrné, že se na území tehdejší Třebíče zdržovali židé. Nejednalo se však o nijak rozsáhlou komunitu, nebo dokonce o ghetto, ale o několik rodin žijících na různých místech ve městě. Během staletí probíhalo zcela přirozené osídlování městské části Podklášteří, kde se židovská čtvrť nachází dnes. O ghettu, v pravém smyslu slova, můžeme hovořit až od roku 1723, kdy přišel zákon o tom, že židé musí žít povinně v ghettech.

Je třeba připomenout, že na území Třebíče nikdy nedocházelo k řízené represi vůči zdejším židům. Ba právě naopak. důkazem toho může být skutečnost, že když výše zmíněný zákon přišel, křesťané, žíjící na území židovské čtvrti, si "pouze" vyměnili domy s židy, žijícími mimo brány ghetta. Tato křesťanská tolerance pak byla jedním z důvodů, které vedly k zapsání čtvrti na seznam UNESCO. Po roce 1850 začal probíhat odsun obyvatel v důsledku reforem, které umožnily židům volné stěhování. Zdejší židé odcházeli za obchodem do větších měst. Za druhé světové války došlo k jejich deportaci do terezínského ghetta a následně do různých koncentračních táborů, hlavně do Osvětimi. Jen několik málo lidí se vrátilo zpět. Původní židovská komunita však již nebyla obnovena.

Židovské muzeum v Třebíči se nachází ve zrekonstruovaném Domě Selingmanna Bauera vedle synagogy. Muzeum představuje život pravé židovské rodiny a fungování její domácnosti. V expozici se nachází židovský obchod, ukázka židovského bydlení s místem, kde vařili majitelé obchodu, dále historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory.
 

Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 2003. Jedná se o jediný doklad židovské kultury mimo území Izraele, zapsaný na prestižní seznam. Přidaná hodnota třebíčských památek UNESCO spočívá především v tom, že zde na jediném území vedle sebe po staletí žili křesťané a Židé, dvě odlišná etnika rozdílného náboženství, kultury a tradic, a to bez větších konfliktů.

V bývalé židovské čtvrti v Třebíči se dochovala mimořádně hustá zástavba. Jádra a dispozice domů jsou zejména renesanční a barokní a obsahují četné slohové detaily. Mnohé domy jsou navzájem propojené, strukturu čtvrti doplňují tmavé průchody, úzké uličky či soutky. Nejcennější budovou židovského města je Zadní synagoga v Blahoslavově ulici, jejíž komplexní obnova probíhala v letech 1988–1997. Součástí čtvrti je židovský hřbitov na severním úbočí kopce Hrádek s téměř třemi tisíci kamenných náhrobků a obřadní síní z roku 1903.