Židovský hřbitov v Pohořelicích představuje jediný hmotný doklad bohatých a dlouhých dějin pohořelické židovské náboženské obce, patřící zřejmě k nejstarším židovským obcím na Moravě.
Doba založení hřbitova není přesně známá,
nejstarší doložený náhrobek však
pochází z 2. pol. 17. století. Na ploše o rozloze necelého hektaru, ohraničené hřbitovní zdí, se nacházejí náhrobky různého stáří uspořádané do řad, často jde o krásné ukázky kamenické práce.
Písemně jsou židé v
Pohořelicích poprvé doloženi v roce 1490, kdy už pravděpodobně existovala i náboženská obec, znovu doložená od 1. pol. 17 století. Od roku 1850 se náboženská obec stala i obcí politickou s vlastním starostou. Židům, živícím se tradičně zejména obchodem, bývala v královských městech vymezena jen malá část města. V Pohořelicích se tak nárůstem počtu židovských obyvatel i domů postupně vytvořil charakteristický vzhled čtvrti za kostelem, dnes zvané Židy, s úzkými uličkami a na sebe nalepenými domky.
Od 15. nebo 16. století zde stávala
židovská synagoga, v roce 1852 byla zbourána a roku 1856 postavena nová poblíž hřbitova. Ta byla
rozbořena po druhé světové válce. Na jejím místě je dnes
volné prostranství.