Bylo by hezké, kdyby se slavnostní otevření
Libušína odehrálo společně s
oslavami 150 let od narození architekta Dušana Jurkoviče, ale práce by měly být dokončeny až příští rok. Tesaři si zaslouží velkou pochvalu: symbol
Beskyd a Valašska je postavený z toho nejkvalitnějšího jedlového dřeva a na původní místo se dokonce vrátily i některé trámy. Odborníkům z
Valašského muzea v přírodě v
Rožnově pod Radhoštěm, které objekt spravuje, se dokonce podařilo odhalit původní barvy. Libušín proto příští léto uvidíte v podobě, jakou měl v roce 1925, kdy byly dokončeny všechny jeho části. Stavba by se měla v novém kabátku představit začátkem příštího léta, úprav se dočká i sousední
Maměnka, další z pověstných Jurkovičových staveb.
Jurkovičovy lázně Luhačovice
Kdo má rád stavby
architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), ten musí navštívit
lázně Luhačovice. Projektováním jednotlivých staveb, ale i celkovým urbanistickým řešením lázní se Jurkovič zabýval v letech 1901–1914 a zejména díky němu si místo dodnes uchovalo starosvětskou prvorepublikovou atmosféru. Ze čtrnácti jím navržených objektů se sice nedochovaly všechny, ale ty hlavní uvidíte v původní kráse.
V prvním roce působení v
Luhačovicích se Dušan Jurkovič zhostil přestavby Janova, dnešního
Jurkovičova domu a
Chaloupky. Z bývalého kuchyňského domu se stala půvabná vilka, která nese rysy karpatské architektury: zděné přízemí architekt zkombinoval se srubovou dřevěnou nadstavbou s balkóny a střechou se zalomenými vikýři a štíty.
Poblíž vyrostl
pavilon Mlékárny a Jestřabský mlýn Jurkovič přestavěl na
Vodoléčebný ústav s
Říčními a slunečními lázněmi. Dílo, které dlouho chátralo, se v nejbližších letech dočká obnovy. Zpočátku by mělo sloužit jako muzeum, postupně se ale promění v
hotel s wellness centrem.
V následujících letech v lázních vyrostla novostavba
vily Jestřabí, Inhalatorium,
Hudební pavilon,
Lázeňská restaurace a
veranda u Lázeňského hotelu. Impulsem k výstavbě Pražské čtvrti se stala
vila Vlastimila, která Jurkovičovi údajně posloužila jako malý model k pozdější
vlastní vile v Brně-Žabovřeskách. Poblíž Vlastimily stojí další
Jurkovičova vila, Valaška, a možná si vzpomenete na
Slováckou búdu, která dlouhá léta stála na svahu Malé Kamenné. Už nestojí, v roce 2002 do základů shořela.
Nová rozhledna, zámek, vila i most do zahrady
Zvláštní osudy měla
Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci na východním okraji
Rožnova pod Radhoštěm nad
Valašskou dědinou, součástí známého
skanzenu. Pro Turistický spolek ve
Valašském Meziříčí ji Dušan Jurkovič navrhl již roku 1896, tedy ještě před zahájením staveb na Pustevnách. Tehdy měla stát na kopci Brdo nad obcí Brňov, nakonec ale vznikla na dnešním místě a otevřená byla až na jaře 2012.
Pro rodinu Bartoňů z Dobenína Jurkovič upravil
zámek v Novém Městě nad Metují (známý je především
Jurkovičův most v zámecké zahradě) a také
bývalý mlýn Pekelec v
malebném údolí řeky Metuje zvaném Peklo; ten se proměnil ve
výletní restauraci zvanou též Bartoňova útulna.
Jurkovičovým dílem je i
Jiráskova chata na Dobrošově u Náchoda,
jedna z křížových cest na
Svatém Hostýně a
vila dr. Náhlovského v Suchardově ulici v
Praze-Bubenči; rodinnou vilu pro právníka, spoluzakladatele Československého statistického úřadu, JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu Luisu, navrhl architekt v roce 1907.
Víte, že…?
- Již rok po jejím dokončení pobýval v luhačovické vile Vlastimile hudební skladatel Leoš Janáček. Psal zde svou operu Osud, později pak i písňový cyklus Zápisník zmizelého.
- V Luhačovicích bude letos řada aktivit připomínat sto padesát let od Jurkovičova narození i sto let od založení Československa. Vyvrcholením oslav budou Dny slovenské kultury na začátku září, těšit se můžete i na výjimečný pobyt Týden v hotelu Popper aneb za Četníky do Luhačovic. Je netradiční ochutnávkou doby před sto lety, kdy vznikalo Československo, lázně jej připravují společně s Českou televizí. Pokud jste zvědaví na místa, kde vznikal seriál Četníci z Luhačovic, využijte příležitost!