Navštivte rodinný penzion a nechte se okouzlit nezaměnitelnou atmosférou podhůří Jeseníků! Ze zdí secesní Habermannovy vily na vás dýchne bezmála stoletá historie plná životních příběhů obyvatel tohoto krásného kraje. Přijeďte k nám prožít i ten svůj! – těmito slovy vybízí k návštěvě penzion, který stojí v podhůří
Jeseníků na okraji
Bludova u cesty ze
Zábřehu do
Šumperka. To je místo, které inspirovalo
Josefa Urbana k sepsání knihy
Habermannův mlýn.
I mlynář
Habermann, který v průběhu války pomáhal Čechům, měl svůj příběh, navíc obestřený řadou tajemství. Na konci války totiž za záhadných okolností zmizel: z vily ho odvedli ozbrojení muži, do sídla Okresního národního výboru v
bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho vraždě místní nepochybovali, ale téměř nikdo nevěděl, co se vlastně stalo. Habermann nebyl pohřben, jeho tělo se nikdy nenašlo, vrah nebyl nikdy potrestán. Vražda samotná se ale začala vyšetřovat až v roce 1950.
V jednom z mnoha rozhovorů
Josef Urban uvedl, že ke zpracování knihy a scénáře s tak ožehavou tématikou ho přivedla skutečnost, že všechno bylo jinak, než slýchal ve škole. Hned v úvodu knihy ale uvedl, že nejde o literaturu faktu, nýbrž o román. V něm se jen zastal nevinného mlynáře, který si zachoval svou tvář i v době, kdy jako Němec mohl využít svou národní příslušnost.
Totéž platí pro film s
Karlem Rodenem v jedné z hlavních roli. Scénář byl v roce 2002 oceněn v rámci udílení
Českých lvů Českou filmovou a televizní akademií, osudy bludovského mlynáře ale stejně jako u knihy posloužily pouze jako inspirace. Přestože další postavy byly smyšlené a jména pozměněná, nespokojenost místních stále přetrvává a příběh dál koluje v několika verzích.
Vy se s
portálem Kudy z nudy a
Radiožurnálem ovšem můžete vydat do autentického prostředí a vychutnat si román tam, kde žil jeho hrdina, při pobytu v
Habermannově vile. Podobně jako
penzion stojí i samotný
Habermannův mlýn na
řece Moravě, v němž funguje malá vodní elektrárna. A pokud zatoužíte vědět, jak to bylo doopravdy, pravda o mlynáři Habermannovi je dnes sepsaná, zmapovaná i natočená – stačí jen hledat a najít. Třeba dokument
Milana Maryšky a
Petra Jančárka, který se jmenuje stejně jako kniha i film.