Vlčnovská Jízda králů je nejpopulárnější a má za sebou minimálně dvousetletou tradici. Jezdí z horního konce vsi směrem na dolní konec. Samotná Jízda králů se sice pojede v neděli, už v sobotu se ale v obci chystá nabitý program. V památkové usedlosti se například mohou přijít lidé podívat na výrobu růžiček, které zdobí koně královské družiny, nebo na práci kováře. Dále budou probíhat komentované prohlídky Rolnického domu č.p. 57 a připravena je i taneční soutěž Verbíři z Uherskohradišťska XVIII. regionální kolo soutěže tanečníků verbuňku. Díky své pestrobarevnosti a tradici je Jízda králů Vlčnov svátkem folkloru pro obdivovatele lidového umění z celého světa. Slavnost každoročně přiláká tisíce návštěvníků a mnoho z nich se vrací pravidelně. Jedinečná je také tím, že chlapci na koni jedou v královské družině pouze jednou za život.
Historie Jízdy králů ve Vlčnově
Počátky
Jízdy králů ve Vlčnově sahají tak hluboko do
historie, že lidé hledající její vysvětlení se často obraceli k
mýtům a pověstem. Asi nejrozšířenější je pověst o uherském
králi Matyáši Korvínovi. Ten prchal v přestrojení v ženském kroji po prohrané bitvě u Bílovic do Uher. Měl tvář přikrytou pentlemi, aby ho
nikdo nepoznal, a růži v ústech, aby mlčel.
Odborníci se kloní k názoru, že jízdy představovaly prastarý
dospělostní obřad, jímž se mládenci zařadili do řad bojovníků, tedy dospělých. Průvod tvoří skupina jezdců tzv. „
legrútů“, v dnešní době jsou to mladíci, kteří v daném roce dosáhnou osmnácti let. V jejich středu jede
na bělouši král oblečený ve starodávném ženském kroji a má v ústech růži na znamení mlčenlivosti. Jízda králů ve
Vlčnově se během staletí téměř
nezměnila. Dnes se pravidelně koná o posledním květnovém víkendu. Jízda králů je na seznamu nehmotného kulturního dědictví
UNESCO.
Jízda krále a jeho družiny ve Vlčnově dnes
Hlavní částí slavností je nedělní Jízda králů. Jedná se o
průvod s jezdci s králem, který jede na bílém koni a má na sobě
dívčí kroj a růži v ústech jako znak jeho mlčení. Po stranách krále jedou dva pobočníci s šavlemí, kteří krále ochraňují. Jezdci zpívají
vtipné verše, kdy chválí krále nebo žádají o dary pro krále.
Tradice je spojená s iniciací. V průvodu jedou mladí osmnáctiletí muži, kteří by v minulosti měli nastoupit na vojnu – tzv. legrúti. Musí obstát v jízdě na koni a všem ukázat, že
už nejsou malí kluci. Od přihlížejících vybírají
legrúti dary pro samotného krále, což je mladý chlapec z místní rodiny. Vše je doprovázeno
lidovou hudbou, zpěvem, tanečními zábavami a samozřejmě výborným jídlem a vínem. Dobrá
domácí slivovička taky nechybí.